Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu

#Zahraničí

Publikováno: 4.10.2020

Září bývá pro část planety symbolem monzunů a záplav, pro jinou zase požárů. Letošní hurikánová sezona je výjimečně aktivní, teprve podruhé od poloviny 50. let minulého století došla meteorologům předem připravená jména pro cyklony a museli začít pojmenovávat bouře podle řecké abecedy. Jeden hurikán se objevil i ve Středozemním moři a zasáhl Řecko.

Monzunové deště způsobily povodně v Pákistánu, tropická bouře zasáhla střední Vietnam.

Opravdová katastrofa se ale udála v Súdánu, zemi ležící na jih od Sahary, kterou protéká Nil. Lijáky, které zasáhly celou oblast Sahelu, v Súdánu způsobily takové záplavy, jaké tato oblast nepamatuje celých sto let. Chudou zemi uvrhly do humanitární krize. Přes tři čtvrtě milionů lidí přišlo o střechu nad hlavou, asi stovka jich zemřela.

Kde neřádila voda, panoval oheň. Požáry v americkém státě Kalifornie trhaly rekordy a zahalily města do temně oranžové barvy. V San Francisku to jeden den vypadalo, že nevyšlo slunce.

Požáry zuří jako každý rok i v Jižní Americe - v Brazílii. Kromě Amazonie hoří největší mokřad světa Pantanal. Jak to vypadá, když se oheň prožene močálovitou krajinou, ve které žijí jaguáři, krokodýli, kapybary a nezměrné množství dalších zvířat, zachytili fotografové Reuters.

Vědci se shodují, že za extrémní výkyvy počasí může probíhající klimatická změna. Za uplynulých 140 let se na Zemi zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. Jsou ale oblasti, které se oteplují i dvakrát rychleji. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, jaké na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Server Aktuálně.cz vydal velký grafický speciál, znázorňující, jak se planeta zahřívá od 19. století až do současnosti.

Jeden z největších producentů skleníkových plynů - Čína - se rozhodl se přidat ke snaze zmírnit dopady klimatické změny. Čínský prezident Si Ťin-pching na půdě OSN prohlásil, že Čína bude do roku 2060 uhlíkově neutrální. To znamená, že za 40 let bude produkovat jen tolik emisí, kolik sama dokáže pohltit. Jak toho chce Peking docílit, ale neupřesnil.

Čína přitom produkuje nejvíc skleníkových plynů ze všech zemí na světě. Vytěží a spálí polovinu světového uhlí, také je největším dovozcem zemního plynu a ropy. Peking je ale zároveň největším producentem sluneční energie a největším výrobcem zelených technologií.

Česko má k takovým slibům daleko, a to přestože mají Češi k přírodě velmi blízko. Myslí si to alespoň vědec Jiří Hulcr, který se na floridské univerzitě v USA zabývá výzkumem kůrovce. Tedy brouka, který trápí české smrkové lesy. Ale nejen ty. Kalamity způsobené tím, že člověk dlouhá léta pěstoval nevhodné lesy, které teď oslabuje oteplující se klima, se vyskytují skoro všude po světě, říká Hulcr v rozhovoru.