Problém migrace se týká celé Evropy. Myslet si, že mu unikneme zavíráním očí, je naivní
Publikováno: 18.8.2023
KOMENTÁŘ / Migrace je opět velkým tématem evropské politiky. Není se co divit. Evropa čelí v posledním desetiletí opakovaným migračním vlnám, které mají závažný dopad na její obyvatele. Migrace není jednoduché téma a nemá ani snadné řešení, už jen proto, jak různorodé jsou příběhy lidí, kteří přicházejí do Evropy. Útočiště zde hledají političtí uprchlíci, kteří utíkají ze země postižené válkou, nebo jsou pronásledováni pro své politické názory. Přicházejí k nám proto, aby vůbec mohli žít. Další velkou skupinu ale tvoří lidé, které do Evropy přivádí touha po lepším ekonomickém a sociálním životě. Často se stávají oběťmi organizovaného zločinu, převaděčů a pašeráků lidi, kteří z toho mají výnosný obchod. Evropa si s touto nelegální migraci dlouho neuměla poradit. Musíme dobře rozlišovat. Problém nepředstavují ti, kteří mají nárok na azyl nebo které chceme přivést na náš pracovní trh. Riziko přináší obrovské množství lidí, kteří do Evropy přicházejí nelegálně. Je to výzva, s níž si evropské státy dosud nevěděly rady. V době velké migrační krize v polovině minulého desetiletí jsem (v sérii článků později shrnutých v knize Rozum a odvaha) kritizoval bezradnost evropské politiky a způsob, jakým Evropská unie přistoupila k (ne)řešení nelegální migrace. Místo skutečných opatření a odstraňování příčin se zabývala až následky, a to zcela nevhodným způsobem. Odmítl jsem myšlenku povinných kvót a přerozdělování lidí. Doporučoval jsem tehdy, abychom se soustředili na potírání obchodu s lidmi, začali důsledněji chránit vnější hranici EU, a výrazně reformovali návratovou politiku. To se ale nestalo. Jaké to má důsledky? Evropa je nadále vystavena novým vlnám nelegální migrace, vnější hranice…