Proč autoimunitní nemoci postihují hlavně ženy? Vědci našli novou stopu
Publikováno: 14.6.2026
Roztroušená skleróza, lupus, revmatoidní artritida nebo Hashimotova tyreoiditida. Autoimunitních onemocnění existují desítky a jedno mají společné – mnohem častěji postihují ženy než muže. Vědci už desítky let hledají odpověď na otázku, proč se imunitní systém ženského těla častěji obrací proti vlastním tkáním. Nové výzkumy nyní přinášejí další důležitou stopu. Autoimunitní onemocnění vznikají ve chvíli, kdy imunitní systém přestane rozlišovat mezi cizorodými vetřelci a vlastními buňkami. Místo ochrany organismu začne napadat klouby, kůži, nervovou soustavu, štítnou žlázu nebo jiné orgány. Podle amerických zdravotnických institucí tvoří ženy přibližně 80 procent pacientů s autoimunitními chorobami. Některé diagnózy, například Sjögrenův syndrom nebo lupus, jsou u žen dokonce několikanásobně častější než u mužů. Silnější imunita může být i nevýhodou Na první pohled se může zdát, že silnější imunitní systém je výhodou. Ženský organismus skutečně často reaguje na infekce účinněji než mužský. Právě tato vyšší aktivita obranného systému ale může mít i svou odvrácenou stránku. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že významnou roli hrají ženské pohlavní hormony, především estrogen. Ten ovlivňuje fungování imunitních buněk a může zesilovat jejich reakce. Naproti tomu testosteron bývá považován za určitý ochranný faktor, který zánětlivé procesy tlumí. Klíč může ležet v chromozomu X V posledních letech se pozornost vědců zaměřila na chromozom X. Ženy mají dva chromozomy X, zatímco muži jeden chromozom X a jeden Y. Aby v ženských buňkách nedocházelo k nadměrné produkci některých bílkovin, musí být jeden z chromozomů X v každé buňce „vypnut“. Právě tento proces podle vědců nemusí být tak bezproblémový, jak se dříve předpokládalo. Výzkumníci ze Stanfordovy…