Proč čeští živnostníci volí nebankovní úvěry místo tradičních bankovních?
Publikováno: 18.8.2026
Živnostenský list dnes v Česku drží přes milion lidí, ale bankovní úvěr na podnikání bez potíží získá jen zlomek z nich. Bance totiž nestačí platné oprávnění – chce daňová přiznání za dva uzavřené roky, stabilní obrat a často i zajištění. Pro čerstvého podnikatele, sezonní provoz nebo někoho, kdo právě čeká na platbu od odběratele, jsou takové podmínky často nesplnitelné právě v okamžiku, kdy peníze potřebuje. Proto se čím dál víc živnostníků obrací k nebankovním poskytovatelům – ne z nedůvěry k bankám, ale proto, že jejich podnikání se s bankovním schvalovacím kolečkem časově prostě nepotkává. Co po živnostnících chtějí banky a proč to řadě z nich nevyjde Banka posuzuje žádost OSVČ podobně jako u firmy: zajímá ji doložitelný a opakovaný příjem, ne aktuální stav zakázek. Standardem bývají daňová přiznání za jedno až dvě poslední zdaňovací období, výpisy z podnikatelského účtu za několik měsíců a čistý bankovní registr bez záznamů u SOLUS, BRKI nebo NRKI. U vyšších částek si banka běžně vyžádá i zajištění nemovitostí nebo ručení. Problém není v tom, že by banky byly vůči podnikatelům nedůvěřivé samy o sobě. Jde o to, že jejich modely posuzování rizika jsou postavené na uzavřených účetních obdobích – a živnostník, který teprve buduje historii, jim prostě žádná nedodá. Kdo si navíc optimalizuje daňový základ pomocí výdajového paušálu, vykazuje bance nižší příjem, než reálně vydělává, což bonitu dál snižuje. Celý proces navíc trvá – od podání žádosti po vyplacení běžně dva až čtyři týdny. Pro živnostníka, který řeší běžný provoz, je to lhůta, kterou si…