Proč je pro Brusel problém především Visegrád. Stav právního státu v Evropské unii
Publikováno: 18.5.2023
Právní stát představuje podle čl. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) jednu z hodnot, na kterých je Evropská unie založena. Toto základní východisko je dále rozvedeno v řadě ustanovení primárního i sekundárního práva, právní stát však na žádném místě není přesně definován. Evropská komise pod tento pojem zahrnuje zásady zákonnosti, právní jistoty, zákazu svévolného výkonu moci výkonné, účinné ochrany nezávislými a nestrannými soudy, účinného soudního přezkumu zahrnujícího dodržování základních práv, dělbu moci a rovnost před zákonem. Najít konečnou definici právního státu je však v zásadě nemožné, různí autoři pod tento pojem zahrnují různé znaky. Zároveň se nabízí otázka, jestli lze právní stát vůbec nějakým způsobem „měřit“ a objektivně posuzovat jeho dodržování. Ačkoliv existují různé indexy – v rámci tohoto článku se budu odkazovat na Rule of Law Index zveřejňovaný každoročně organizací World Justice Project –, pravděpodobně nedokážou přesně vystihnout podstatu fungování práva a institucí v dané zemi. Debata, která v současnosti probíhá v Evropské unii, se soustředí zejména na otázku, jestli existuje společný konsenzus ohledně toho, co právní stát znamená. Mainstreamový pohled tvrdí, že tato shoda existuje. Členské státy na sebe vstupem do EU převzaly povinnosti stanovené primárním právem, čímž s jejich dodržováním vyjádřily jasný souhlas. S konzervativními silami v Evropské unii je ale nejvíce spojován přístup, který existenci společného základu právního státu popírá. V tomto pojetí je západoevropské chápání právního státu nedostatečné především v postkomunistických zemích, které se musejí v oblasti justice potýkat např. s vyrovnáním s její totalitní minulostí. Tento skeptičtější přístup zdůrazňuje i riziko dvojího přístupu, kdy se má pozornost unijních institucí zaměřovat jen na problémy ve státech EU, které do ní vstoupily po roce 2000 (Polsko, Maďarsko), zatímco problémy…