Proč se školy nemohou otevřít? ptají se učitelé. Někteří nemají kde učit malé skupiny
Jako alarmující vnímají i výsledky výuky na dálku. Zhruba v tisícovce škol třetina s učiteli nekomunikuje online.
Publikováno: 16.4.2020
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová vítá, že ministerstvo školství zveřejnilo plán postupného návratu části žáků do českých škol. I přes dílčí výhrady dokument učitelům, žákům i rodičům dává aspoň základní a přibližné termíny, podle nichž se mohou orientovat.
"Chápeme také, že současný návrh je kompromisním řešením, které se snaží vyhovět mnoha různým, často i protichůdným, potřebám různých skupin. Zároveň je patrné, že zde zůstává řada nejistot ohledně dalšího vývoje pandemie," uvádí Petra Mazancová.
Vláda podle Učitelské platformy dostatečně nezdůvodnila, proč se školy v nejbližších týdnech zcela neotevřou - na rozdíl od jiných míst, kde se schází velký počet obyvatel. Například obří hobbymarkety, kde se ve velkém potkávají děti, senioři i lidé středního věku, vláda otevřela již 9. dubna.
Také k současnému návrhu rozdělení, kdy se jedna skupina žáků bude vzdělávat doma a druhá ve škole, panují rozdílné postoje, jak situaci vyřešit. Lépe se bude učit ve skupinách na velkých základních školách.
"Výuka bude probíhat stejně jen s tím rozdílem, že budeme mít žáky i ve škole. Ti ve škole se budou učit to, co ti doma. Obě skupiny žáků budou mít stejné učivo, takže se nikdo nebude muset bát, že jej nepřítomnost ve škole znevýhodní. Případný problém s nedostatkem učitelek na prvním stupni vyřešíme zapojením druhostupňových. Učitelky, které zůstanou z důvodu ohrožení doma, budou vzdělávat žáky na dálku," popisuje ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze.
Rozdělení do skupin je obtížněji řešitelné v malých školách. Například Radana Šimčíková je ředitelkou ZŠ v Tehově, což je malá obec s tisícovkou obyvatel. Nebudou prý ani tak mít problém se skloubením výuky pro žáky doma a ve škole, ale s prostorem a nedostatkem lidí.
"Máme jen první stupeň a mateřskou školu, takže nám chybí uvolněné třídy pro rozdělení žáků do skupin. Nemáme žáky kam umístit a nemáme ani dostatek lavic. Máme i kolegyně v předdůchodovém věku, pokud bude platit dobrovolnost výuky i pro vyučující a ony se rozhodnou zůstat doma, budu to muset respektovat." V současné době se ředitelka tehovské školy snaží řešit problém s prostorem se starostou obce.
Jako velmi alarmující vnímají členové Učitelské platformy i čerstvé zprávy České školní inspekce, podle které přibližně v tisícovce škol třetina žáků s učiteli nekomunikuje online a zhruba ve sto školách není do online distančního vzdělávání vůbec zapojena více než polovina žáků. Hlavní příčinou toho, že žáci se školou nekomunikují, je buď nedostatečné technické vybavení žáků, nebo jejich nedostatečné připojení k internetu.
"Je patrné, že se tak v současné chvíli ještě více rozevírají nůžky mezi školami z více a méně rozvinutých částí republiky. Školy, u kterých se ukázalo, že potřebují materiální i metodickou podporu, by ji měly dostat v enormní výši jak od zřizovatelů, tak i ministerstva školství," upozorňuje Petra Mazancová.
Negativně hodnotí učitelé i přetrvávající nejistotu žáků, které čekají přijímací zkoušky na střední školy. V jejich případě stále není jisté, zda bude navržený plán ministerstva možné naplnit a zda se v červnu opravdu uskuteční jedno kolo jednotných přijímacích zkoušek.
Ministerstvo by v této situaci podle Učitelské platformy nemělo trvat na jednotných přijímacích zkouškách, ale dát autonomii v rozhodování o přijetí zájemců a formě zkoušky samotným školám. Petra Mazancová rovněž doporučuje, aby bylo školám umožněno podpořit žáky devátých ročníků v přípravě na přijímací zkoušky, ať už konzultacemi ve škole, nebo online.
Pozitivně naopak vnímají učitelé z Učitelské platformy návrh ministra školství, aby školy současnou výuku na dálku pokud možno nehodnotily známkami a pracovaly s metodami formativního hodnocení.
"Současná situace tím dává šanci otevřít rozsáhlejší debatu o podobách a formě hodnocení na českých školách vůbec. Na základě této zkušenosti u žáků i rodičů bude možné zvážit například to, zda by formativní hodnocení nemělo na školách zcela převažovat a zda by třeba alespoň na prvním stupni nemělo slovní hodnocení nahradit známky," dodává Mazancová.
To však před ministerstvo školství a jeho školitele ale přináší nelehký úkol vysvětlit tisícovkám učitelů, jak se formativní hodnocení provádí. Podle společnosti EDUin, která se zaměřuje na informace o vzdělávání, je formativní hodnocení na českých školách stále velmi vzácné, navíc učitelům v tomto směru dlouhodobě chybí metodická podpora. A problém je i na straně rodiče, kterého tradičně spíše zajímá, jakou dítě ve škole dostalo známku, než co se naučilo či jak by na sobě mohlo pracovat.