Proč selhala ukrajinská protiofenziva. Britové pojmenovali hlavní příčiny

Publikováno: 20.7.2024

Nedostatečný počet zbraní a zpoždění v jejich dodávkách. Nasazení nezkušených nováčků namísto ostřílených válečných veteránů i neschopnost udržet jazyk za zuby a dosáhnout operačního překvapení stály mezi důvody, které vedly k neúspěchu loňské ukrajinské protiofenzivy. Nejdůležitějším omyl však ležel v jednom z mylných předpokladů, na který plánovači ukrajinské ofenzivy spoléhali. Ve chvíli, kdy se nenaplnil, byla celá operace odsouzena k nezdaru, píšou britští vojenští analytici. Původní koncepce operací pro ukrajinskou ofenzivu byla dobrá. píšou britští experti z britského nezávislého think tanku The Royal United Services Institute, kteří na svých stránkách zveřejnili obsáhlou analýzu o příčinách nezdaru loňské ukrajinské protiofenzivy. Jak uvedli, plán vyžadoval 12 obrněných a mechanizovaných brigád, aby Ukrajinci dosáhli průlomu fronty v šířce 30 kilometrů. Během sedmi dnů měli izolovat město Tokmak a vyrazit na jih, směrem na město Melitopol v okupované části Chersonské oblasti. „Tempo mělo zabránit Rusku v nasazení většiny jeho jednotek, takže útočící síly by musely překonat jen šest pluků obránců,“ napsali analytici. Chybovali Ukrajinci i jejich spojenci Jedním dechem ale dodali, že k využití tohoto plánu nedošlo, a to vinou operačních chyb, které udělali jak Ukrajinci, tak jejich zahraniční partneři. Ti v první řadě nedokázali (na rozdíl od Ruska) dostatečně rychle nastartovat průmysl a nebyli schopni včas a v odpovídajícím množství dodat Ukrajině potřebné množství techniky. I ta, která přišla, dorazila příliš pozdě. „Ukrajinské brigády neměly dostatek času, aby s novým vybavením, které přišlo, trénovaly. Byly proto nedostatečně vycvičené, což je příčinou značné části taktických chyb během provádění operace,“ píšou…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace