Proč si nepřítele nepouštět do domu? Kanada nedala vízum čínskému doktorandovi
Publikováno: 15.3.2024
KOMENTÁŘ / Koncem prosince loňského roku vydal kanadský soud přelomové rozhodnutí, v němž zamítl víza pro čínského doktoranda kvůli obavám z možné špionáže pro čínskou vládu. Toto rozhodnutí vychází z již dříve publikovaných studií poukazujících na spolupráci čínských univerzit s armádním sektorem a zpravodajskými službami, tzv. „fúzi vojenského a civilního sektoru“ podporovanou vedením čínské komunistické strany. Australský institut strategické politiky (ASPI) už v roce 2019 publikoval zprávu Alexe Joskeho podloženou výzkumem zaměřeným na zmapování čínských univerzit obrany. Podle ní je řada čínských univerzit zapojená do výzkumných projektů v oblasti obrany, vzdělává vědce pro vojenské účely, spolupracuje s armádou a konglomeráty zapojenými ve zbrojním průmyslu nebo se podílí na utajovaných projektech. Zneužívání akademické svobody ČLR vysílá tisíce vědců a vývojářů na zahraniční univerzity s cílem vzdělávat se v různých oblastech špičkových technologií. Po návratu do Číny jejich znalosti přispějí nejen k budování konkurenceschopnosti čínského průmyslu a technologií, ale také k posílení armády. Akademická spolupráce s čínskými entitami v klíčových oblastech tak může představovat potenciální bezpečnostní riziko pro přijímající státy. Čínská Ústřední komise pro rozvoj fúze vojenského a civilního sektoru řízená přímo prezidentem Si Ťin-pchingem vidí podle Joskeho čínské univerzity „v první linii“ této fúze. Minimálně šedesát osm čínských institucí terciárního vzdělávání, v čele s Pekingským technologickým institutem, je na základě databáze ASPI přímo součástí systému obrany nebo spadá pod Státní správu vědy, technologie a průmyslu pro státní obranu. Další Joskeho zpráva mapuje spolupráci těchto čínských institucí napojených na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu (ČLOA) se zahraničními univerzitami. Mezi lety 2007–2017 se mělo jednat přibližně o 2500 čínských vědců s vazbami na ČLOA zapojených do akademické…