Proč Švédsko uspělo při covidu o tolik lépe než Česko

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/profimedia-0605675319.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/profimedia-0605675319.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/profimedia-0605675319-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/profimedia-0605675319-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/profimedia-0605675319-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><p class="p3">Světová zdravotnická organizace nedávno zveřejnila tabulku nadúmrtí v době covidu. Švédsko podle ní dopadlo podstatně lépe než většina států EU. Za cestu, kterou zvolilo, bylo často kritizováno, pro vládu Andreje Babiše bylo dokonce odstrašujícím příkladem. Babiš tehdy prohlásil: „Švédsko to nezvládá.“ Podle statistiky WHO zemřelo za rok 2020 v Česku o 126 lidí na 100 000 obyvatel více, ve Švédsku za stejné období jen o 84. V dalším roce pandemie, v roce 2021 počet nadúmrtí v Česku stoupl na 220, zatímco ve Švédsku klesl na 27. Názory na to, proč tomu tak bylo, se různí.</p> <p class="p5">Srovnání švédské a české cesty nejlépe shrnuje tabulka ve fotografii. Nutno podotknout, že jedním z hlavních tvůrců švédské cesty byl švédský státní epidemiolog Anders Tegnell, který byl za svůj přístup k pandemii kritizován doma i v zahraničí. Ve švédském tisku vycházely články s titulky jako Švédsko osamocené v otázce roušek, proti Tegnellovi vystupovali odborníci, novináři, a dokonce i sám král. Tegnell trval po celou dobu klidně a neochvějně na své strategii, nedotčen kritikou ani chválou. Množství různých, často protichůdných názorů komentoval slovy, že ho zájem veřejnosti o epidemiologii velice těší. Nikdy nikoho neodsuzoval.</p> <p class="p6">Nejpodstatnějším rysem švédské covidové strategie tedy bylo, že o ní rozhodovali odborníci, samozřejmě ve spolupráci s vládou, která jim důvěřovala. Situace v Česku byla zcela odlišná. Prezident Zeman i tehdejší premiér Babiš sice často mluvili o vládě odborníků, ale ve skutečnosti se nikdy radami odborníků neřídili a rozhodovali sami.</p> <p class="p6">Dalším rysem švédské cesty bylo, že lockdowny nebyly považovány za dlouhodobě udržitelné pro  společnost, a proto k nim Švédsko nikdy nepřistoupilo. Místo toho se prosadilo několik jednoduchých a dlouhodobě udržitelných opatření, která se po celou dobu pandemie neměnila: Zůstaň doma, pokud se cítíš nemocen, zachovávej odstup, myj si často ruce, vyhýbej se tlačenici, a pokud je to možné, pracuj z domova. Tato doporučení se opakovala denně na pravidelné tiskové konferenci ke covidové situaci, až se stala pro většinu obyvatel samozřejmostí.</p> Místo roušek kombinace opatření <p class="p5">Roušky ve veřejném...</p>

Publikováno: 2.6.2022

Světová zdravotnická organizace nedávno zveřejnila tabulku nadúmrtí v době covidu. Švédsko podle ní dopadlo podstatně lépe než většina států EU. Za cestu, kterou zvolilo, bylo často kritizováno, pro vládu Andreje Babiše bylo dokonce odstrašujícím příkladem. Babiš tehdy prohlásil: „Švédsko to nezvládá.“ Podle statistiky WHO zemřelo za rok 2020 v Česku o 126 lidí na 100 000 obyvatel více, ve Švédsku za stejné období jen o 84. V dalším roce pandemie, v roce 2021 počet nadúmrtí v Česku stoupl na 220, zatímco ve Švédsku klesl na 27. Názory na to, proč tomu tak bylo, se různí.

Srovnání švédské a české cesty nejlépe shrnuje tabulka ve fotografii. Nutno podotknout, že jedním z hlavních tvůrců švédské cesty byl švédský státní epidemiolog Anders Tegnell, který byl za svůj přístup k pandemii kritizován doma i v zahraničí. Ve švédském tisku vycházely články s titulky jako Švédsko osamocené v otázce roušek, proti Tegnellovi vystupovali odborníci, novináři, a dokonce i sám král. Tegnell trval po celou dobu klidně a neochvějně na své strategii, nedotčen kritikou ani chválou. Množství různých, často protichůdných názorů komentoval slovy, že ho zájem veřejnosti o epidemiologii velice těší. Nikdy nikoho neodsuzoval.

Nejpodstatnějším rysem švédské covidové strategie tedy bylo, že o ní rozhodovali odborníci, samozřejmě ve spolupráci s vládou, která jim důvěřovala. Situace v Česku byla zcela odlišná. Prezident Zeman i tehdejší premiér Babiš sice často mluvili o vládě odborníků, ale ve skutečnosti se nikdy radami odborníků neřídili a rozhodovali sami.

Dalším rysem švédské cesty bylo, že lockdowny nebyly považovány za dlouhodobě udržitelné pro  společnost, a proto k nim Švédsko nikdy nepřistoupilo. Místo toho se prosadilo několik jednoduchých a dlouhodobě udržitelných opatření, která se po celou dobu pandemie neměnila: Zůstaň doma, pokud se cítíš nemocen, zachovávej odstup, myj si často ruce, vyhýbej se tlačenici, a pokud je to možné, pracuj z domova. Tato doporučení se opakovala denně na pravidelné tiskové konferenci ke covidové situaci, až se stala pro většinu obyvatel samozřejmostí.

Místo roušek kombinace opatření

Roušky ve veřejném...

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace