Proč ukrajinské Javeliny otevírají ruské tanky jako konzervy?

<img width="1275" height="843" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Beze-jmena.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Beze-jmena.jpg 1275w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Beze-jmena-300x198.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Beze-jmena-1024x677.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Beze-jmena-768x508.jpg 768w" sizes="(max-width: 1275px) 100vw, 1275px" />Nejde si toho na fotkách z bojů na Ukrajině nevšimnout. Mnoho ruských tanků, které byly vyřazeny ukrajinskou armádou z boje, má utrženou věž a skutečně působí dojmem, jako by je někdo otevřel obrovským otvírákem na konzervy. S ohledem na množství takto zničené techniky je jasné, že nejde o náhodu. Čím je to tedy způsobeno? Obávanou zbraní, kterou ukrajinští obránci v bojích s ruskými agresory používají, jsou americké protitankové střely FGM-148 Javelin s pasivním samonaváděcím zařízením, které ve své kategorii patří k absolutní špičce. Tanky či obrněná vozidla zasahují na nejzranitelnějších místech. Javelin se po odpálení totiž sám navede nejčastěji na horní pancíř tanku, protože zde je pancéřování vozidla nejslabší. Útočí z výšky od 60 do 160 metrů. Velkou výhodou Javelinu je také to, že jakmile střelec zachytí cíl a zaměří na něj infračervený hledač, stačí stisknout spoušť a o vše ostatní se již postará střela sama. Neméně podstatné pro ochranu střelce je, že raketový motor střely se zažehne až po mechanickém vymrštění z odpalovače, takže nedojde k odhalení místa, kde je ukryt. Dosah střely je přitom až 2500 metrů. Zásah shora Javelinem neznamená u všech obrněnců tak vážné následky, jako je tomu v případě ruských vozidel. Proč? Ruské tanky mají totiž jednu slabinu, která vychází z tzv. ruské konstrukční školy a je pro tamní stroje typická. Ruské tanky disponují speciálním systémem automatického nabíjení, kvůli kterému musí být munice uložena přímo pod karuselem věže nebo v korbě. Munice tak zabírá poměrně značnou plochu jak zepředu, tak z boku, takže jakýkoliv zásah, který se skrz pancíř probije dovnitř, způsobí explozi nejen samotné útočné střely, ale i vlastní munice. Posádka nemá pak šanci přežít a tank končí většinou s odtrženou věží a poškozením, jež nelze v poli opravit. Tato nesporná nevýhoda je trochu kompenzována tím, že ruské tanky jsou nižší, tudíž hůře viditelné, a mají i méně početnou posádku. Americké, německé, izraelské, britské či jiné západní stroje mají munici většinou uloženu přímo ve věži ve speciálním oddělení s takzvanými blowout panely, které v případě explodování munice dokážou posádku ochránit. Podle zdroje z amerických speciálních sil bylo ke 4. březnu Ukrajinci vypáleno asi 300 Javelinů a 280 z nich našlo svůj cíl v některém z ruských obrněnců. Úspěšnost zásahu se tak pohybovala okolo 95 %.

#Hlavní stránka #Zprávy #Javelin #Rusko #rusko-ukrajinská válka #tanky #Ukrajina

Publikováno: 10.3.2022

Nejde si toho na fotkách z bojů na Ukrajině nevšimnout. Mnoho ruských tanků, které byly vyřazeny ukrajinskou armádou z boje, má utrženou věž a skutečně působí dojmem, jako by je někdo otevřel obrovským otvírákem na konzervy. S ohledem na množství takto zničené techniky je jasné, že nejde o náhodu. Čím je to tedy způsobeno? Obávanou zbraní, kterou ukrajinští obránci v bojích s ruskými agresory používají, jsou americké protitankové střely FGM-148 Javelin s pasivním samonaváděcím zařízením, které ve své kategorii patří k absolutní špičce. Tanky či obrněná vozidla zasahují na nejzranitelnějších místech. Javelin se po odpálení totiž sám navede nejčastěji na horní pancíř tanku, protože zde je pancéřování vozidla nejslabší. Útočí z výšky od 60 do 160 metrů. Velkou výhodou Javelinu je také to, že jakmile střelec zachytí cíl a zaměří na něj infračervený hledač, stačí stisknout spoušť a o vše ostatní se již postará střela sama. Neméně podstatné pro ochranu střelce je, že raketový motor střely se zažehne až po mechanickém vymrštění z odpalovače, takže nedojde k odhalení místa, kde je ukryt. Dosah střely je přitom až 2500 metrů. Zásah shora Javelinem neznamená u všech obrněnců tak vážné následky, jako je tomu v případě ruských vozidel. Proč? Ruské tanky mají totiž jednu slabinu, která vychází z tzv. ruské konstrukční školy a je pro tamní stroje typická. Ruské tanky disponují speciálním systémem automatického nabíjení, kvůli kterému musí být munice uložena přímo pod karuselem věže nebo v korbě. Munice tak zabírá poměrně značnou plochu jak zepředu, tak z boku, takže jakýkoliv zásah, který se skrz pancíř probije dovnitř, způsobí explozi nejen samotné útočné střely, ale i vlastní munice. Posádka nemá pak šanci přežít a tank končí většinou s odtrženou věží a poškozením, jež nelze v poli opravit. Tato nesporná nevýhoda je trochu kompenzována tím, že ruské tanky jsou nižší, tudíž hůře viditelné, a mají i méně početnou posádku. Americké, německé, izraelské, britské či jiné západní stroje mají munici většinou uloženu přímo ve věži ve speciálním oddělení s takzvanými blowout panely, které v případě explodování munice dokážou posádku ochránit. Podle zdroje z amerických speciálních sil bylo ke 4. březnu Ukrajinci vypáleno asi 300 Javelinů a 280 z nich našlo svůj cíl v některém z ruských obrněnců. Úspěšnost zásahu se tak pohybovala okolo 95 %.