Prodeje elektromobilů se ztrojnásobily, statistika ale ukazuje paradox dotací

Podpory přinášejí efekt až od určité úrovně, na kterou všechny státy nedosáhnou. Rozhodující je hospodářská síla každé země.

Publikováno: 5.5.2022

Prodeje elektromobilů se ztrojnásobily, statistika ale ukazuje paradox dotací; Zdroj foto: Martin Frei

Rostoucí úspěch elektromobilů na evropském trhu má více příčin. Delší dojezd nových vozů, houstnoucí síť nabíječek i prolamování psychologických bariér. Snižuje se také cenový rozdíl mezi elektromobily a konvenčním pohonem, i když opačně, než by si všichni přáli: auta na benzin zdražují rychleji, než zlevňují elektromobily.

Rozhodování spotřebitelů proto stále ze všeho nejvíc ovlivňují peníze. Jak příjmy lidí a firem, tak podpory poskytované jednotlivými státy. Potvrzují to statistiky prodejů v jednotlivých zemích i pořadí, na němž se umístila jednotlivá auta. Následující tabulka uvádí prvních deset míst.

         Typ elektromobilu

Základní cena v ČR

Prodej (EU27)

 

Tesla Model 3    1 369 990 Kč    141 221
Renault Zoe898 900 Kč      71 759
Volkswagen ID.31 183 900 Kč      69 090
Volkswagen ID.4     1 184 900 Kč      54 476
Kia e-Niro     1 089 980 Kč      46 790
Fiat 500e         649 900 Kč      44 334
Škoda Enyaq      1 124 900 Kč      44 039
Hyundai Kona EV        789 990 Kč      42 920
Peugeot e-208       885 000 Kč      45 450
Volkswagen e-Up       625 000 Kč      40 973

Nejprodávanější elektromobil v Evropě je s obrovským náskokem Tesla Model 3, jejíž aktuální česká cena začíná na 1,37 milionu korun. Celkově se elektroaut s cenou přes milion prodalo víc než těch levnějších. 

Motoristé, kteří potřebují reálný celoroční dojezd alespoň 300 kilometrů a rychlé nabíjení, zatím levněji nepořídí. U malých aut formátu Fabie vychází bateriový pohon dvakrát dráž než spalovací, aniž by nabídl srovnatelnou praktičnost. Spotřebitelé proto nemají k jeho pořízení silnou motivaci. 

Zeměpisné rozložení odpovídá v první řadě hospodářskému výkonu každé země a jeho souhře s podporami či daňovými úlevami. Ilustruje to tabulka seřazená podle podílu elektromobilů na prodeji osobních aut. Pro přehlednost obsahuje prvních 16 zemí, které dosáhly alespoň pětiprocentního podílu. 

ZeměOsobní vozidlaElektromobilyPodíl elektromobilůHDP na obyvatele (USD)
Norsko    176 276 113 751 65 %      69 860
Nizozemí    322 831   64 149 20 %      61 820
Švédsko    301 006   57 489 19 %      57 430
Rakousko    239 803   33 380 14 %      59 410
Německo 2 622 132 356 425 13 %      58 150
Dánsko    185 324   25 000 13 %      63 400
Švýcarsko    238 481   31 889 13 %      78 110
Velká Británie 1 647 181 190 727 12 %      48 690
Lucembursko     44 372     4 650 10 %    126 570
Finsko     98 481   10 152 10 %      53 080
Francie 1 659 003 162 107 10 %      50 880
Portugalsko    146 637   13 260   9 %      36 540
Irsko    104 669     8 646   8 %    111 360
Belgie    383 123   22 677   6 %      55 920
Rumunsko    121 208    6 342   5 %      35 566
Itálie 1 457 952   67 283   5 %      45 270

V posledním sloupci uvádíme nejjednodušší parametr hospodářské úrovně, hrubý domácí produkt na hlavu. Kromě Lucemburska a Irska, jejichž ekonomické ukazatele ovlivněné mezinárodním obchodem vycházejí na počet obyvatel zkresleně, vidíme poměrně lineární souběh obou parametrů. Čím bohatší země, tím vyšší podíl elektromobilů.

Teprve za odchylkami od tohoto souběhu můžeme hledat vliv podpor a daňových úlev. V Norsku jsou obrovské, v Německu i Británii významné. Slabší prodeje vzhledem k bohatství vidíme u Švýcarska, kde federální vláda podporuje pouze infrastrukturní projekty. Podporu pro koncové zákazníky nechává na jednotlivých kantonech a některé ji neposkytují.

Pozitivně se trendu vymyká Portugalsko a Rumunsko. V prvním případě hraje roli odpočet DPH i daně z příjmu u firemních aut, ve druhém neobvykle štědrá přímá podpora. Dosahuje deset tisíc eur (244 000 korun), více než dvoumiliardový rozpočet kromě hybridů pokryl i 6342 elektromobilů. Připomeňme, že na Slovensku i v Chorvatsku v minulosti rozpočet stačil jen na několik set aut a uchazeči ho vyčerpali během dvou minut.

Naopak srovnání Francie a Itálie nás vrací k zákonitosti, že chudší země si může méně dovolit. Zatímco počtem obyvatel i prodaných osobních vozidel se obě země liší o dvanáct procent, počtem elektromobilů skoro o šedesát procent.

Přímé podpory se v obou případech pohybují kolem sto dvaceti až sto padesáti tisíc korun, Francie má ale příkřejší zdanění spalovacích motorů podle emisí CO2. Což si může dovolit právě proto, že její hospodářství je silnější a střední třída bohatší.

Česko skončilo s 2700 elektromobily a podílem 1,3 procenta na 28. místě. Stejně jako další podobně hospodářsky výkonné země řeší otázku, zda má smysl podporovat prodej elektromobilů po troškách a neefektivně.

Případ omezených rozpočtů na Slovensku či v Chorvatsku ukazuje, že dotace podpoří jen zanedbatelné množství vozidel. Nebo se rozpočítá na menší částky pro více zákazníků. Ti by ovšem museli o to větší část hradit ze svého, takže dotace by pomohla jen nejbohatším. Nafukování dalších miliard po vzoru Rumunska zase přináší riziko destabilizace rozpočtu a upřednostňování jedné oblasti před ostatními.

Na letošek měla vláda v úmyslu rozdat podnikatelům a firmám 950 milionů korun z evropského fondu obnovy. Evropská komise však měla k návrhu výhrady, a tak dotační výzva tak zatím nebyla vypsána. 

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace