Protestů musí být mnohem víc. Babiš, Okamura a Macinka nám jdou po krku
Publikováno: 2.2.2026
KOMENTÁŘ / Skepse, strach, nevíra v budoucnost nejsou namístě. Na strach je času dost. Stačí si uvědomit, že to, jak bude tahle země vypadat za rok, za deset let, záleží především na nás. Znovu a znovu musím myslet na bránící se Ukrajinu, na zem, která přece papírově neměla šanci vzdorovat velmoci. A ona se brání čtyři roky. Fascinující. Zavazující. Proč bychom se potom my neměli ubránit Andreji Babišovi, Tomio Okamurovi a Petrovi Macinkovi? Naše ohrožení je nesrovnatelně menší než ukrajinské. A to není žádná „naivita“, je to realita. Podmínkou ovšem je, že se bránit chceme a budeme. Podmínkou je, že se dá do pohybu občanská společnost. Do pohybu, který se nezastaví, dokud neuspěje. Dokud neukáže lhostejným spoluobčanům a jejich politikům, že si tu nemohou dělat, co se jim zamane. Akce Milionu chvilek pro demokracii Stojíme za prezidentem v Praze a dalších městech ukázala, že občanská společnost v Česku funguje, lhostejnost i přes nedobrý výsledek loňských voleb nevyhrává. Nejen tato akce. Mohu jmenovat řadu dalších, na prvním místě nyní akci občanské iniciativy Dárek pro Putina hodnou mimořádné úcty. Nazývá se SOS Kyjev - rychlá sbírka na generátory a záložní baterie. Ukrajina se potýká s nejhorší energetickou krizí od začátku války, ruské útoky zničily klíčové elektrárny, lidé tam mrznou v bytech. Od soukromých dárců Dárek pro Putina vybral již víc než neuvěřitelných 170 milionů korun. Občanské, lidské. Povstat proti zvůli je radost Povstávající občanská společnost je to nejpozitivnější, co zažíváme. Je to radost. Je to opositum k české, zatím zjevně nejhorší vládě, jakou jsme tu…