Protesty proti policejní brutalitě v USA pokračují, hořelo u sídla prezidenta Trumpa
Protesty po vraždě George Floyda trvají už skoro týden. Zachvátily nejen metropole amerických států, ale i menší města.
Publikováno: 1.6.2020
Protesty trvají už skoro týden a zachvátily nejen metropole amerických států, ale i menší města. Začaly v Minneapolisu, kde Floyd v pondělí zemřel poté, co mu bělošský policista při zatýkání několik minut klečel na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.
Demonstrace o víkendu provázely výtržnosti a násilnosti, přičemž terčem policie se na mnoha místech stali také novináři. Podle televize CNN v neděli skoro ve 40 městech USA platil noční zákaz vycházení. Úřady v reakci na eskalaci situace přijímaly i další opatření a státy Arizona, Texas a Virginie vyhlásily nouzové stavy. Více než desítka států kvůli obnovení pořádku aktivovala své národní gardy.
V hlavním městě Washington u sídla amerického prezidenta protestující zapálili ohně. Agentura AFP uvedla, že krátce před začátkem nočního zákazu vycházení v centru Washingtonu vypukly střety s policií, která použila slzný plyn.
Podle zpravodaje deníku The Guardian začali strážci zákona přítomné rozhánět, když v jejich řadách přistálo několik petard. "Policie odpověděla několika salvami slzného plynu a rychlým výpadem proti protestujícím. Lidé se rozprchli a v přilehlých ulicích byly zapáleny ohně," napsal.
Plameny zachvátily také kostel na severní straně Lafayette Square, hasiči je ale zakrátko uhasili, informoval list Washington Post. Podle televize CNN mezitím policie vytlačovala demonstranty z parku.
Střety policie s demonstranty byly odpoledne hlášeny z města Santa Monica v Kalifornii, kde byla shromáždění zakázána od 16:00 (jedné hodina po půlnoci středoevropského času). Podle médií tam protest provázelo rabování, policie se lidi snažila rozehnat mimo jiné gumovými projektily.
Podobný scénář nastal v podvečer také ve Filadelfii, kde bylo v neděli kvůli výtržnostem zatčeno nejméně deset lidí. S příchodem večera policie rozháněla manifestace i v texaském Austinu, v Atlantě či v San Diegu.
Obzvláště dramatické okamžiky přinesla demonstrace na uzavřené dálnici vedoucí skrze Minneapolis. Do davu pokojně manifestujících lidí tam vjela cisterna, podle místních úřadů jí ale všichni účastníci protestu stačili uhnout z cesty. Policie označila počínání řidiče, který skončil ve vazbě, za "velmi znepokojivé". Poté, co zastavil své vozidlo uprostřed shromáždění, jej několik lidí napadlo a způsobilo mu lehká zranění.
Násilných incidentů přinesly poslední dny nespočet a například v Atlantě už byli kvůli nepřiměřenému zásahu na demonstraci propuštěni dva policisté. Stejný osud potkal Dereka Chauvina, po jehož zásahu zahynul George Floyd, bývalý strážník byl navíc v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Demonstranti požadují, aby byli stíháni i tři jeho někdejší kolegové, kteří u zatýkání Floyda rovněž přítomni.
"Naše země zažívá bolest, ale nesmíme té bolesti dovolit, aby nás zničila. Jsme rozhněvanou zemí, ale nesmíme dopustit, aby nás naše zloba pohltila," reagoval na vývoj v nedělním prohlášení demokratický kandidát na prezidenta USA Joe Biden. Bývalý viceprezident navštívil dějiště sobotního protestu ve městě Wilmington ve svém domovském státě Delaware a mluvil s některými nespokojenými občany.
Prezident USA Donald Trump se v neděli k vývoji vyjadřoval pouze na twitteru, kde znovu dával najevo podporu tvrdému postupu vůči demonstrantům.