Protesty v USA jsou pokojnější. Řada měst chce zrušit noční zákaz vycházení
Devátý den manifestací byl však na většině míst převážně klidný, střety s policií hlásí americká média z New Yorku a New Orleans.
Publikováno: 4.6.2020
Devátý den manifestací byl však na většině míst převážně klidný, střety s policií hlásí americká média z New Yorku a New Orleans. Řada měst vzhledem k ochladnutí situace plánuje rušení nočních zákazů vycházení.
V New Yorku porušilo ve středu večer místního času zákaz vycházení více lidí než v úterý, uvedl list The New York Times. Policie přitom hned záhy zasáhla proti početným shromážděním ve čtvrtích Brooklyn a Manhattan a pozatýkala desítky lidí, kteří odmítali uposlechnout příkaz k návratu domů.
Řada demonstrantů se neřídila restrikcemi pohybu ani v metropoli Washingtonu, kde však byly protesty pokojné a policie, včetně přítomných příslušníků národní gardy, proti nim nezasahovala. Starostka Seattlu Jenny Durkanová napsala, že noční zákaz vycházení již v jejím městě nebude potřeba. Volný průběh poklidným manifestacím nehledě na denní dobu plánuje od nynějška dát také Los Angeles, San Francisco či Detroit.
Podle propočtu agentury AP skončilo ve spojitosti s protesty za mřížemi již přes 10 000 lidí. Ve vazbě jsou nyní i všichni čtyři policisté, kteří zasahovali při Floydově zatčení. Řada demonstrantů uvítala zprávy o obvinění trojice policistů, kteří do středy nečelili stíhání, stále je to však podle některých lidí málo. "To nestačí," řekl jeden z protestujících v New Yorku. "Musí tady nastat systémová změna," dodal. Lidé na mnoha místech hodlají v protestech dále pokračovat.
V Minneapolis, kde Floyd 25. května po zatýkání zemřel, se dnes koná vzpomínková akce, které se má zúčastnit několik stovek lidí. Podobné události jsou v plánu ještě dvě. Zřejmě největší shromáždění se sejde v pondělí v Houstonu, kde tento týden přišlo na demonstraci asi 60 000 lidí.
Ve středu se k současné situaci vyjádřil bývalý prezident Jimmy Carter. V prohlášení společně se svou ženou Rosalynnn uvedl, že jej "trápí tragické rasové bezpráví a následná ostrá odezva po celé zemi v posledních týdnech". "Všichni musíme vrhnout světlo na nemorálnost rasové diskriminace. Nicméně násilí, ať již zažehnuté spontánně či úmyslně, není řešením," napsal 95letý demokrat, který zemi vládl mezi lety 1977 až 1981.
O současných nepokojích také poprvé veřejně promluvila britská vévodkyně Meghan. Ve videoproslovu při příležitosti konce školního roku na své bývalé střední škole nabádala mladé Američany, aby se stali součástí "obnovy" a řekla jim, že po dovršení 18 let a zisku volebního práva mají možnost "použít svoje hlasy silnějším způsobem, než kdy mohli".
Vzpomínala rovněž na nepokoje z roku 1992 v Los Angeles, kde tehdy žila jako mladá dívka. Tehdy je vyvolal osvobozující rozsudek pro policisty, jež surově zbili černocha Rodneyho Kinga. "Mrzí mě, že jsme v některých ohledech nedokázali posunout svět takovým směrem, jakým byste si to zasloužili," dodala.