Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí reálně klesla o 2,5 procenta
Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně klesl o 2,5 procenta. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013.
Publikováno: 3.9.2020
Mzda klesla lidem v osmi krajích, v šesti naopak vzrostla. Mzdy klesly nejvíce v Libereckém kraji, a to o 2,8 procenta. Naopak nejvyšší nárůst mezd, o 2,4 procenta, byl v Ústeckém kraji.
Tradičně nejvyšší mzdy berou lidé v Praze, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá mzda 42 435 korun. Nízké mzdy, těsně nad 30 000 korun mají i ve Zlínském nebo Pardubickém kraji.
Analytici pokles průměrné mzdy po zohlednění inflace očekávali, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen.
"Zaměstnanci se bojí o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd. Spotřebitelské ceny však rychle narůstají, což v konečném důsledku znamená, že si zaměstnanci mohou ze svých mezd koupit méně zboží a služeb," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Někteří z nich nicméně považují pokles reálných mezd za vcelku umírněný.
"České zaměstnance od dramatičtějšího zhoršení mzdové situace ochránila předchozí napjatá situace na trhu práce, kde se dlouhodobě nedostávalo uchazečů, letošní zvýšení minimální mzdy i platů ve veřejné sféře, a také nákladné vládní podpůrné programy. Ani v nadcházejícím období neočekáváme v oblasti mezd žádné drama," tvrdí Vít Hradil, analytik z Raiffeisenbank.
Také Andrea Linhartová Palánová, konzultantka pro oblast řízení lidských zdrojů ze PwC tvrdí, že vývoj průměrné mzdy je podstatně pozitivnější, než jaký byl skutečný dopad koronavirových škrtů na peněženky zaměstnanců. "Spíše než mzdy, totiž firmy obvykle škrtaly bonusové složky, benefity a příspěvky, které se ve statistikách neprojeví. Růst mezd navíc nestačí tempu inflace," uvádí Linhartová Palánová.