Průzkum: Z osobností světové politiky Češi nejvíc věří Čaputové, nejméně pak Putinovi
Centrum pro výzkum veřejného mínění zahrnulo do výzkumu významné osobnosti světové politiky a aktéry významných událostí z poslední doby.
Publikováno: 20.1.2022
Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Proti poslednímu průzkumu z listopadu 2019 také vzrostla důvěra nejvíce britskému premiérovi Borisu Johnsonovi.
Centrum zahrnulo do výzkumu jak významné osobnosti světové politiky a aktéry významných událostí z poslední doby, tak některé nejvyšší ústavní činitele středoevropského regionu, mezi nimiž byl pro srovnání zařazen i český prezident Miloš Zeman.
Podíly důvěry ostatních politiků za Čaputovou a Macronem byly podstatně nižší a pohybovaly se od úrovně jedné třetiny dolů s vesměs převažujícími podíly nedůvěry. "Výjimky v tomto ohledu tvořili bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz, polský prezident Andrzej Duda a německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier, u kterých byly podíly důvěry a nedůvěry statisticky vyrovnané," uvedli autoři průzkumu.
Po Čaputové a Macronovi na tom byli relativně nejlépe s přibližně třetinou důvěřujících bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér Boris Johnson a český prezident Miloš Zeman. Merkelové ale zároveň nedůvěřuje 54 procent Čechů, Johnsonovi 36 procent a Zemanovi 61 procent.
Více než čtvrtina českých občanů důvěřuje americkému prezidentu Joe Bidenovi a maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, necelá čtvrtina Kurzovi, Dudovi či vůdci polské vládnoucí strany Právo a Spravedlnost Jaroslawu Kaczyńkému.
Z hlediska samotného podílu nedůvěřujících jsou nejhůře vnímanými politiky Putin, Kim Čong-un a Trump. Více než polovina dotázaných nedůvěřuje ještě Zemanovi a Merkelové. Více než dvě pětiny nedůvěřujících má pak čínský prezident Si Ťin-pching, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a americký prezident Joe Biden.
V porovnání s posledním průzkumem z listopadu 2019 vzrostla důvěra nejvíce Johnsonovi, a to o 17 procentních bodů. Merkelové a Čaputové se zvýšila o deset procentních bodů. Pokles důvěry či nárůst nedůvěry ukázal průzkum například u Zemana, u něhož se snížil podíl důvěřujících o 15 procentních bodů a podíl nedůvěřujících o 11 procentních bodů stoupl. Nárůst nedůvěřujících o deset procentních bodů zaznamenal Orbán.
Průzkum centra se konal od 13. listopadu do 27. prosince a zapojilo se do něj 874 lidí starších 15 let.