První postřehy z voleb: Průzkumy opět podcenily Trumpa, Biden neuspěl u hispánců

#Zahraničí

Publikováno: 4.11.2020

1. Agentury se v odhadech mýlily

Průzkumy veřejného mínění jak od sociologů, tak médií a politických analytiků se znovu ve velké většině mýlily. Ačkoliv agentury tvrdily, že se poučily z roku 2016 a více zapracovaly do svých statistik například bílé voliče s nižším vzděláním, dosavadní známé výsledky stejně jako tehdy ukázaly podhodnocení podpory prezidenta Donalda Trumpa. Na Floridě vyhrál tentokrát Trump o 300 tisíc hlasů, před čtyřmi lety jen o 112 tisíc hlasů.

2. Koronavirus Trumpa "nezničil"

Ačkoliv patřil covid-19 mezi hlavní témata kampaně, ukázalo se, že ne všichni považují pandemii za nezvládnutou nebo podceněnou Donaldem Trumpem. V průzkumu, který před volebními místnostmi provedla stanice CNN, byl počet lidí spokojených a nespokojených se zvládnutím pandemie americkou vládou zhruba vyrovnaný.

Lidé také často uváděli, že jejich ekonomickou situaci pandemie sice zhoršila, ale ne výrazně. Trump sice přišel o určitou část hlasů seniorů, kteří se obávají nemoci covid-19, ale podle agentury Reuters nebyl úbytek těchto hlasů tak velký, jak se čekalo.

3. Biden neoslovil hispánce

Už během kampaně zaznívaly z Demokratické strany hlasy, že Joe Biden příliš "nezabírá" u voličů původem z Latinské Ameriky. Potvrdilo se to hlavně na Floridě, kde zejména lidé kubánského a venezuelského původu hlasovali pro Trumpa. Ten je přesvědčoval, že Biden je socialista a levičák. To fungovalo, protože jsou to lidé, kteří nemají rádi levicové režimy na Kubě a ve Venezuele.

V okrsku Starr County v Texasu, kde tvoří hispánští voliči drtivou většinu, vyhrála před čtyřmi lety Hillary Clintonová naprosto suverénně. Tentokrát porazil Biden Trumpa jen o pět procent. 

4. Biden překvapil v Texasu, ale nestačilo to

Ve srovnání se svými demokratickými předchůdci si Biden vedl lépe v Texasu, tradiční baště Republikánské strany. Přesto mu to na vítězství a zisk 38 volitelů nestačilo. Úspěšný byl Biden v Arizoně, rovněž v minulosti spíše republikánské.

5. Stoupenkyně konspirací se dostala do Kongresu

Za Republikánskou stranu získala křeslo ve Sněmovně reprezentantů za stát Georgia Marjorie Greenová. Ta na sebe upozornila výrokem o tom, že věří konspirační teorii zvané Qanon. Tu rozšířil na internetu člověk s neznámou identitou, vystupují pod zkratkou Q. Tvrdí například, že proti Trumpovi se chystá převrat, že hollywoodští herci se podílejí na obchodování s dětmi nebo že Barack Obama, Hillary Clintonová i George Soros jsou členy tajného řádu.

6. Demokraté si udrželi většinu ve Sněmovně reprezentantů

Pokud se potvrdí vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách, bude muset znovu čelit Sněmovně reprezentantů, ovládané opozicí. Demokraté měli dosud ve Sněmovně reprezentantů 232 poslanců, republikáni 197. Podle odhadu televizní stanice Fox News a dalších médií tento poměr sil zůstane i po těchto volbách zhruba zachován.

Výsledek voleb do Senátu - druhé komory Kongresu - zatím jasný není. Dosud měli republikáni většinu 53 ku 47 senátorů.