Prý tu máme „kult prezidenta Pavla“. Po letech s opilým kolaborantem Zemanem se není čemu divit
Publikováno: 19.2.2026
KOMENTÁŘ / Po demonstracích Milionu chvilek pro demokracii, kdy lidé nejprve zaplnili Václavské i Staroměstské náměstí v Praze a následně se sešli ve více než čtyřech stech měst a obcí, se od „rozumných“, „znalých světa“ a „pragmaticky uvažujících“ začalo ozývat, že se to tady s obdivem k Petru Pavlovi přehání, že je to svazácký přístup a je mu budován kult. Možná je na tom něco pravdy. A víte co? Možná je to prostě přirozená reakce. Nutno říci, že Češi mají k osobě prezidenta republiky tradičně nezdravý přístup. To ale rozhodně nezpůsobil Petr Pavel, je tomu tak již od Tomáše G. Masaryka, který jako by trochu chtěl být císařpánem a taky se mu to podařilo. Od té doby je hlava státu, a to včetně těch komunistických, tak trochu něco víc. Nahrává tomu samozřejmě i fakt, že nejvyšší ústavní činitel republiky bydlí na Pražském hradě. A pak je tu další zásadní faktor, a sice ten, že jsme prožili deset let ostudy, deliria, kolaboranství, sprostoty a té nejhorší špíny od zlodějského vlekaře po sluhu Vladimira Putina. Prezidentství Miloše Zemana bylo něco tak strašného, že i kdyby Petr Pavel nedělal vůbec nic, působil by jako nejlepší prezident v galaxii, protože laťka není jen nízko, je zlomená a zadupaná do země. Petr Pavel se ale chová dobře. Ne vždy a ne ve všem politicky uspěje, takovému Andreji Babišovi sedl na lep dojemného videíčka o vzdávání se Agrofertu a nechal ho podvést nás všechny. Jako vždycky. I tak ale stojí na správné straně, drží kurz a…