Psycholožka Šulcová: Některé děti ani nejedí a opomíjejí základní potřeby, protože do noci hrají hry
Publikováno: 14.5.2023
ROZHOVOR / „Dříve mí studenti pátrali po informacích, dělali tematické rešerše. Dnes si kliknou na databázi a vypadne jim tři sta zdrojů. Ale není to výhoda. Často mají pocit zahlcení, nemožnosti se v tom množství orientovat, hledají cesty, jak odlišit „zrno od plev“. Působí to spíše depresivně, než že by měli radost, kolik mají zdrojů,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 profesorka Lenka Šulová, vývojová psycholožka. Popisuje, jaký dopad mají sociální sítě na děti a mládež. Projevila se u dětí narozených po roce 1995–2000 (plná dostupnost internetu v dětství a dospívání) nějaká změna v myšlení a procesech učení? Je to velká změna, která tím okamžikem do života dětí vstoupila – především v oblasti kognitivních struktur, to jest paměti, pozornosti či způsobu učení a osvojování si nových poznatků. Ale zatím jsem nezaznamenala žádný metodologicky korektní výzkum, který by byl schopný srovnávat projevy této generace s předinternetovou generací. Zatím jsou k dispozici spíše jen pocity, spekulace a výpovědi terapeutů či dalších odborníků, kteří s dětmi pracují v praxi. I kdyby ten úkol nyní někdo řešil metodologicky správně a retrospektivně, tak je velmi obtížné v souboru změn ve společnosti, které proběhly, rozlišit, jak působil konkrétně internet a co byly další ovlivňující faktory. Takový výzkum je velmi obtížně uchopitelný. Po počátečním nadšení z technologického pokroku se teprve s nějakým odstupem začala vnímat a zkoumat rizika, která internet přinesl. Já za taková rizika pokládám příkladně přemíru podnětů, negativní vliv na zrak, na pozornost nebo tloustnutí populace. Podněty tedy zatím přináší spíše praxe, která mapuje vyskytující se problémy, než oblast vědy. Obecně…