Puč s příchutí piva: Krvavé fiasko udělalo z Hitlera hrdinu
Publikováno: 8.11.2023
HISTORIE / V pomořanském lazaretu leží mladý muž, obvazy na tváři mu zakrývají poleptaný obličej, přišel dočasně o svůj zrak. Zdravotní útrapy jsou ale ničím v porovnání s tím, co devětadvacetiletý Adolf Hitler zažívá ve svém nitru. Německé císařství kapitulovalo, ta potupa! A kdo za ni může? „Židé a komunisté v berlínské vládě,“ odpovídá si. Ale on to tak nenechá. Té noci si přísahá, že vstoupí do politiky a s těmi zrádci německého národa jednou provždy skoncuje. Chaos, hlad, násilí v ulicích. Poražené Německo zůstalo po první světové válce na kolenou. Vítězné státy Dohody mu za doposud nejničivější válku v dějinách vystavily dlouhý účet. Mírová smlouva z Versailles poražené zemi ukousla kus z jeho území, okleštila armádu na sto tisíc mužů, převzala průmysl a nařídila kruté reparace – Německo mělo postupně zaplatit astronomickou sumu ve výši 132 miliard zlatých marek, což tehdy odpovídalo zhruba 33 miliardám amerických dolarů. Země se ocitla ve slepé uličce. Zmítala jí drsná ekonomická krize, hyperinflace vyháněla ceny chleba i k miliardě marek za bochník. V rozjitřené a vystrašené společnosti se stále hlasitěji ozývaly libozvučná hesla radikálů všech ražení. Špicl ve službách armády Adolf Hitler po válce pracoval jako placený policejní informátor. Jednoho dne roku 1919 mu přistál na stole úkol, aby se podíval na jednu z radikálních skupin. Nesla název Německá dělnická strana (DAP) a sdružovala ne více než pár desítek frustrovaných mužů, kteří se po večerech scházeli v mnichovských pivnicích. Policii vadilo zejména slovo „dělnická“ v jejím názvu – po několika komunistických převratech v…