Pustí na trůn Victorii? Švédové řeší, jestli není načase, aby i jejich panovník odstoupil

Publikováno: 7.1.2024

Poté, co dánská královna Markéta II. loni na silvestra oznámila abdikaci, začali Švédové řešit, zda není načase, aby i jejich panovník Karel XVI. Gustaf (77) pustil na trůn mladší krev, svou šestačtyřicetiletou dceru, korunní princeznu Victorii. Podle průzkumu ze začátku ledna 2024 by si královo odstoupení přálo sedmatřicet procent dotázaných. Naproti tomu téměř každý druhý chce, aby dál zůstal v čele země. Dánská královna, která po dvaapadesáti letech 14. ledna abdikuje ve prospěch syna, korunního prince Frederika (55), prolomila tradici, že v moderních dějinách skandinávští panovníci vládnou až do smrti. Švédští i zahraniční experti na královské dvory se okamžitě začali zabývat otázkou, zda její rozhodnutí nestrhne lavinu odchodů dosavadních monarchů také ve Švédsku a Norsku, kde by je mohly nahradit mladší královské páry. Jonathan Spangler, historik z Metropolitní univerzity v Manchesteru, odpověděl deníku Dagens Nyheter na otázku, zda si myslí, že k něčemu podobnému ve Švédsku dojde. „Nevím, ale domnívám se, že je to dobrý nápad. Zároveň mi král Karel Gustaf nepřipadá příliš starý a neschopný. Spíše si myslím, že pohledy by se měly nejdříve upřít do Norska.“ Poukázal přitom na zhoršující se zdravotní stav tamního krále Haralda V. (86), jehož nástupcem je padesátiletý korunní princ Haakon, přestože je o dva roky mladší než princezna Märtha Louise. Následnictví žen bylo sice v Norsku zavedeno v roce 1990, ale neplatí retroaktivně. Ve Švédsku naopak může na trůn podle zákona, který schválil parlament v roce 1979, usednout princezna Victoria, přestože má i mladšího bratra. Ta se těší největší…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace