Putin láká Ukrajinu k jednacímu stolu. Nedůvěřovat mu není cynické, ale pragmatická nutnost
Publikováno: 29.5.2024
ANALÝZA / Ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu navštívil svého „drahého přítele“ Si Ťin-pchinga v Pekingu. Do čínského hlavního města s sebou přivezl kruh svých nejbližších spojenců – bývalého ministra obrany Šojgua, jeho nástupce Bělousova, ministra zahraničí Lavrova, šéfa ropné společnosti Rosněfť, jednoho ze svých pokladníků Timčenka i oligarchu Děripasku, který stojí v čele vedení řady významných ruských firem. Putinova cesta ale v Číně neskončila. V pátek se z Číny vrátil do Moskvy. Vyložil kruh svých nejbližších a ještě ten den vyrazil do Minska. Během jednání s Alexandrem Lukašenkem své nejbližší zřejmě už nepotřeboval. V Minsku se Vladimir Putin pustil do úvah, když mluvil o obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou i o tom, že svého momentálně asi největšího nepřítele – Volodymyra Zelenského – nepovažuje za legitimního. Jméno ukrajinského prezidenta, jak už jsme u Vladimira Putina zvyklí z dřívějška, nezaznělo ani jednou. Čím blíž byl termín voleb, tím větší dilema před Zelenským stálo Vladimir Putin má částečně pravdu. V pondělí 20. května uplynulo pět let od inaugurace Volodymyra Zelenského do funkce ukrajinského prezidenta. Ukrajinská ústava nařizuje, že prezidentské období nesmí být delší než pět let. Vyžaduje však také, aby prezident zůstal ve funkci až do nástupu nové hlavy státu. A vzhledem k tomu, že Rusko už déle než dva roky vede proti Ukrajině imperiální válku, během které na Ukrajině platí válečný stav, volby byly odloženy. Toho kromě Putina využívají i kremelští propagandisté,…