Putin, muž s psychickou poruchou, pacient se syndromem supervelmoci

<p><img width="2048" height="1399" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Vladimir-Putin.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Vladimir-Putin.jpg 2048w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Vladimir-Putin-300x205.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Vladimir-Putin-768x525.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Vladimir-Putin-1024x700.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Vladimir-Putin-600x410.jpg 600w" sizes="(max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></p><strong>Každý muž před sedmdesátkou pociťuje nástup stáří a přibližování závěru života. U většiny z nás to vede ke zpomalení, sebereflexi a smířlivosti. U jiných k sebeizolaci a nahněvanosti. Být přitom politik velmoci s nekontrolovanou mocí a vládou nad jadernými zbraněmi, které posilují pocit apokalyptické všemohoucnosti, představuje psychologickou zátěž na hraně psychiatrie.</strong> <p align="left">Kdysi třeba i fungující racionální uvažování přichází o sebekontrolu a z politika se v jeho vlastních očích stává mesiáš. Za ním pak zůstávají už jen trosky. Takový byl Mao Ce-tung, Brežněv, v USA v poslední době i Donald Trump.</p> <p align="left">Dnešnímu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi bude sedmdesát už letos. Může sice ještě jednou za čas obléknout hokejový dres a předstírat mužný sportovní zápal, ale moderní psychiatrie už před mnoha lety přesně popsala jeho závažnou psychickou poruchu.</p> <p align="left">Hlídacípes.org <a href="https://hlidacipes.org/jan-urban-ceka-nas-hybridni-treti-svetova/">publikoval</a> už v říjnu 2015 text „Čeká nás hybridní třetí světová válka“, ze které stojí za to v dnešní situaci ocitovat:</p> <p align="left">„Americký psycholog Robert J. Lifton popsal již před více než deseti lety psychickou poruchu, která se může rozvinout u některých vůdců států s jadernými zbraněmi, kterou přiléhavě nazval „syndrom supervelmoci“. Vede k paranoidnímu vnímání skutečnosti, polarizaci postojů, pocitu osobní nadřazenosti, vůdce se postupně ztotožňuje se státem a nakonec u něj převládne přesvědčení o nevyhnutelnosti konečného střetu mezi imaginárními silami dobra a zla. Podvědomou snahou stárnoucího muže (bez dosahu vlivu institucionální, veřejné či rodinné reflexe a kontroly) je potom při pocitu vlastní jedinečnosti, neomylnosti a všemocnosti podvědomá snaha konflikty urychlovat a vyhrocovat – i za cenu sebezničení.“</p> <p align="left"><span lang="cs-CZ">Robert J. Lifton rozeznával příznaky syndromu supervelmoci u amerických prezidentů , rozhodujících z ideologických důvodů o použití vojenské síly proti Iráku a Afgh</span><span lang="cs-CZ">á</span><span lang="cs-CZ">nistánu. Popsal tuto osobnostní poruchu jako </span><span lang="cs-CZ">„nacionalistické přesvědčení, přecházející do pocitu všemohoucnosti, výjimečného postavení ve světě, které mu dává právo ovládat všechny ostatní národy“.</span></p> Paranoidní nedůvěra v demokracii <p align="left"><span lang="cs-CZ">Přidejme v současném Rusku státem tak propagovanou tradici </span><span lang="cs-CZ">exkluzívně ruského </span>pravoslaví, vybičovanou protizápadní hysterii i emocionální zneužívání nepravdivého obrazu sovětské historie. To vše slouží jako zesilovače syndromu supervelmoci.</p> <p align="left">Zmíněný text už před sedmi lety varoval: „<span lang="cs-CZ">Expanzivnost Ruska vychází z paranoidní nedůvěry v demokracii a touhy obnovit imperiální moc za každou cenu.“ </span><span lang="cs-CZ">Putin v ukrajinské krizi přešel </span><span lang="cs-CZ">v těchto dnech </span><span lang="cs-CZ">od výhrůžek k otevřené agresi. </span><span lang="cs-CZ">Formální u</span><span lang="cs-CZ">znání </span><span lang="cs-CZ">odtrženeckých území doněcké a luhanské oblasti Ukrajiny je ve smyslu mezinárodního práva jasnou agresí proti ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti. Rusko zahájilo válku a sází na to, že Západ ustoupí od podpory Ukrajiny.</span></p> <p align="left"><span lang="cs-CZ">Severoatlantická aliance a Evropská unie doposud postupovaly až překvapivě jednotně a koordinovaně. </span><span lang="cs-CZ">Pružná výměna informací mezi velkým počtem jednotně vystupujících vyjednavačů z řady zemí nedovolila Putinovi hledat a provokovat rozbroje mezi západními spojenci. </span><span lang="cs-CZ">Počínaje pondělním dnem jsme ale ve zcela nové situaci. </span></p> <p align="left"><span lang="cs-CZ">Pro rozhodování </span><span lang="cs-CZ">pacienta se</span><span lang="cs-CZ"> syndrom</span><span lang="cs-CZ">em</span><span lang="cs-CZ"> supervelmoci </span><span lang="cs-CZ">totiž </span><span lang="cs-CZ">neexistuje možnost kompromisu nebo ústupu. </span><span lang="cs-CZ">V jeho vnímání jde o apokalyptický konečný konflikt mezi silami dobra a zla. </span></p> <p align="left"><span lang="cs-CZ">P</span><span lang="cs-CZ">utin dal opakovaně najevo, že neuznává Ukrajinu jako stát s vlastní identitou a historií. Odvozuje její státnost od Ruska a bez něj podle jeho mínění Ukrajina nemůže ani existovat. Odsud můžeme velmi snadno odvodit cíl jeho tažení. Zbytek je už jenom taktika. Obsazení odtrženeckých území ruskou armádou a požadavky „lidu“ na „osvobození“ dosud neobsazeného zbytku Donbasu bude jen první krok. </span></p> <p align="left"><span lang="cs-CZ">Neutuchající provokace a vysilování ukrajinského hospodářství, uzavření produktovodů na Ukrajinu a do západní Evropy jako mezikrok. A nakonec </span><span lang="cs-CZ">v</span><span lang="cs-CZ"> minimalistick</span><span lang="cs-CZ">é</span><span lang="cs-CZ"> verz</span><span lang="cs-CZ">i</span><span lang="cs-CZ"> okupace celé levobřežní Ukrajiny, </span><span lang="cs-CZ">která by zbytku ponechala formální samostatnost i s prakticky neřešitelnými ekonomickými problémy.</span></p> Putinovo místo v dějinách <p align="left"><span lang="cs-CZ">V maximalistické verzi by pak šlo o válku a okupaci celé Ukrajiny – bez ohledu na ztráty a utrpení miliónů lidí. Půjde přece o vlast a místo Vladimira Vladimiroviče v dějinách velkého Ruska.</span></p> <p align="left"><span lang="cs-CZ">Západní demokracie válku nechtějí. Logicky, zodpovědně a správně. Jsou však situace, kdy agresor musí být zastaven dříve, než bude pozdě. </span><span lang="cs-CZ">Dříve, než válka na Ukrajině vyštve stovky tisíc uprchlíků do střední a západní Evropy. Dříve, než proruští trollové a úplatní politici rozvrátí demokratickou politickou scénu zemí Evropské unie a Velké Británie. </span></p> <p align="left"><span lang="cs-CZ">Syndrom supervelmoci je </span><span lang="cs-CZ">opravdu </span><span lang="cs-CZ">nemoc. </span><span lang="cs-CZ">T</span><span lang="cs-CZ">irády o tom, že Rusko se nesmí nechat uzavřít v hranicích roku 1918, </span><span lang="cs-CZ">a pokud Evropa nedá pokoj, „tak se tentokrát nezastavíme v Berlíně, jako v pětačtyřicátém“, zaznívaly dosud jen v ruské státní televizi. Od pondělí už </span><span lang="cs-CZ">ale </span><span lang="cs-CZ">nejsou jenom bláznovstvím jednotlivců.</span></p> <p align="left">Text publikujeme s laskavým svolením serveru <a href="https://hlidacipes.org/jan-urban-putin-muz-s-psychickou-poruchou-pacient-se-syndromem-supervelmoci/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">HlídacíPes.org</a>.</p>