Putin nechce být jako bin Ládin. Být diktátorem se ale nebojí, říká muž, který mu pomohl usednout v Kremlu
Publikováno: 14.3.2024
ROZHOVOR / V roce 1995 založil politický technolog, nyní známý galerista Marat Gelman think tank Fond efektivní politiky, který o rok později pomohl zvolit Borise Jelcina podruhé prezidentem a v roce 2000 i vyhrát volby jeho nástupci Vladimiru Putinovi. „Byla to chyba, aby neudělal jsem ji sám,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM 24. Vladimir Putin, kterého o víkendu čeká další prezidentské klání, se podle něj nebojí být diktátorem. „Říká, že ve světě je hodně diktátorů a on bude jedním z nich. Nechce ale být jako Usáma bin Ládin,“ dodává. V roce 1990 otevřel Marat Gelman jednu z prvních soukromých galerií moderního umění v Ruské federaci. Zasáhl ale i do voleb na Ukrajině, kde byl politickým konzultantem prezidenta Leonida Kučmy a v roce 2004 krátkou dobu spolupracoval s proruským kandidátem Viktorem Janukovyčem. V roce 2009 založil Permské muzeum moderního umění, kterému šéfoval do roku 2013. Po ruské anexi Krymu opustil zemi. Od roku 2018 je členem vedení opozičního Fóra svobodného Ruska a je aktivní i v Protiválečném výboru Ruska. Koncem roku 2021 byl ruským režimem označen za zahraničního agenta. Nyní žije v Černé Hoře. V 90. letech jste pracoval jako politický technolog a určitým způsobem jste pomohl Vladimiru Putinovi stát se prezidentem Ruské federace. Vnímáte to s odstupem času jako chybu? Máte pravdu, podílel jsem se na jeho kampani, ale nebyl jsem tím nejdůležitějším člověkem. V mém životopise jsou dvě věci, které bych možná chtěl změnit. Jednou z nich je moje účast na Jelcinově kampani v roce 1996 proti komunistům.