Putin tvrdí, že má malý byt a tři auta. Experti vypočítali, jaký je skutečný majetek ruského prezidenta

<img width="620" height="372" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/09/Vladimir-Putin.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/09/Vladimir-Putin.jpg 620w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/09/Vladimir-Putin-300x180.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/09/Vladimir-Putin-385x230.jpg 385w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/09/Vladimir-Putin-600x360.jpg 600w" sizes="(max-width: 620px) 100vw, 620px" />Evropská unie se rozhodla kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zmrazit i majetek ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle dostupných odhadů Putin patří mezi nejbohatší lidi na světě, ovšem přesný rozsah jeho majetku je stále předmětem polemik, uvádí v dnešní <a target="_blank" href="https://fortune.com/2022/02/25/putin-net-worth-wealth-russia-ukraine-invasion-sanctions-biden-us/" rel="noopener noreferrer">analýze</a> časopis Fortune. Dopady jakýchkoli sankcí mířících přímo proti šéfovi Kremlu je tak podle něj těžké měřit. Podle oficiálních údajů z Kremlu má ruský prezident plat 140 000 dolarů ročně (přes tři miliony Kč) a vlastní tři auta, přívěs a byt o velikosti 74 metrů čtverečních. Také využívá druhý byt v Moskvě o dvojnásobné ploše. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno podotkl, že ruští státní činitelé mají zakázáno mít účty v zahraničních bankách. Členové Putinova nejbližšího okolí jsou ovšem extrémně majetní, což naznačuje, že prezident je bohatší, než Kreml přiznává. Kauzy jako Panama Papers a Pandora Papers, které přinesly informace o lidech ukrývajících peníze v offshorových daňových rájích, odhalily, že ruští jednotlivci s úzkými vazbami na Putina nashromáždili jmění dosahující stovek milionů dolarů. Existuje jen málo odhadů o skutečné velikosti Putinova jmění, ovšem ty, které jsou k dispozici, řadí prezidenta mezi nejbohatší lidi planety. Ruský politický analytik a Putinův kritik Stanislav Belkovsky v roce 2012 pro The Bureau of Investigative Journalism odhadl, že Putinův majetek dosahuje 70 miliard dolarů. Opíral se o tvrzení, že ruský prezident vlastní podíl v ropných a plynárenských společnostech Gazprom a Surgutněftěgaz. Anders Aslund, švédský ekonom a autor knihy o proměně Ruska v "kleptokracii", přišel s ještě vyšším odhadem. Putin podle něj disponuje majetkem v celkové hodnotě mezi 100 a 150 miliardami dolarů. Aslund se k těmto číslům dobral na základě údajů o bohatství Putinových důvěrníků. Podle něj každý z přátel ruského prezidenta pro Putina drží 500 milionů až dvě miliardy dolarů. Možná nejextrémnější odhad zazněl od finančníka a dalšího Putinova kritika Billa Browdera, který v roce 2017 v americkém Senátu vypověděl, že ruského prezidenta považuje za jednoho z nejbohatších lidí na světě. Součet jeho aktiv by prý mohl dosahovat až 200 miliard dolarů. To by znamenalo, že Putin je bohatší než Jeff Bezos i Bill Gates. Jiní pozorovatelé vyjadřují názor, že snaha dobrat se nějakého konkrétního čísla je bezpředmětná, a to kvůli míře Putinovy kontroly nad ruskou ekonomikou. Sergej Pugačov, ruský miliardář žijící v zahraničí, například v roce 2015 situaci popsal takto: "Vše, co je součástí území Ruské federace, považuje Putin za své... Žádné pokusy vyčíslit jeho jmění neuspějí." Tak či tak není jasné, jak efektivní osobní sankce jsou, pokud jde o zmrazení financí jednotlivců a změny jejich chování. Sankce cílené na ruské elity "mohou být jen marginálně účinné, jestliže tito lidé s ruskými zdroji zacházejí jako s vlastní pokladničkou", napsali Edward Fishman z Atlantické rady a Chris Miller z Tuftsovy univerzity v komentáři pro web Politico. Ruské elity by mohly díky pozicím v čele velkých podniků nadále profitovat z ekonomických aktivit i v situaci, kdy mají zakázaný přístup k osobním účtům na Západě. EU, Británie či Spojené státy po ruském útoku na Ukrajinu oznámily postihy různých osobností s vazbami na ruskou vládu, po sankcích proti ruskému prezidentovi ale ihned nesáhly. Některé země možná chtěly Putina ušetřit v zájmu zachování možnosti diplomatických styků. Západní vlády také mohou chtít sankce zavádět po krůčcích, spíše než všechny najednou, ve snaze lépe reagovat na změny situace na Ukrajině. Terčem sankcí jsou v dnešní době i někteří další světoví lídři. Platí to v případě vůdce barmské junty Min Aun Hlaina a venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, kteří jsou už několik let na sankčních seznamech USA. V roce 2020 Washington uvalil sankce na šéfku vlády v Hongkongu Carrie Lamovou, která poté podle svých slov musela začít doma uchovávat "hromady bankovek". Co se týče Putina, ten už možná učinil kroky s cílem ochránit svůj majetek. Německá média 7. února informovala, že "superjachta" Graceful, která údajně patří ruskému prezidentovi, rychle odplula z Hamburku před dokončením naplánované renovace.

#Hlavní stránka #Zprávy #majetek #prezident #Rusko #Rusko-ukrajinská krize #rusko-ukrajinská válka #sankce #Vladimir Putin

Publikováno: 26.2.2022

Evropská unie se rozhodla kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zmrazit i majetek ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle dostupných odhadů Putin patří mezi nejbohatší lidi na světě, ovšem přesný rozsah jeho majetku je stále předmětem polemik, uvádí v dnešní analýze časopis Fortune. Dopady jakýchkoli sankcí mířících přímo proti šéfovi Kremlu je tak podle něj těžké měřit. Podle oficiálních údajů z Kremlu má ruský prezident plat 140 000 dolarů ročně (přes tři miliony Kč) a vlastní tři auta, přívěs a byt o velikosti 74 metrů čtverečních. Také využívá druhý byt v Moskvě o dvojnásobné ploše. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno podotkl, že ruští státní činitelé mají zakázáno mít účty v zahraničních bankách. Členové Putinova nejbližšího okolí jsou ovšem extrémně majetní, což naznačuje, že prezident je bohatší, než Kreml přiznává. Kauzy jako Panama Papers a Pandora Papers, které přinesly informace o lidech ukrývajících peníze v offshorových daňových rájích, odhalily, že ruští jednotlivci s úzkými vazbami na Putina nashromáždili jmění dosahující stovek milionů dolarů. Existuje jen málo odhadů o skutečné velikosti Putinova jmění, ovšem ty, které jsou k dispozici, řadí prezidenta mezi nejbohatší lidi planety. Ruský politický analytik a Putinův kritik Stanislav Belkovsky v roce 2012 pro The Bureau of Investigative Journalism odhadl, že Putinův majetek dosahuje 70 miliard dolarů. Opíral se o tvrzení, že ruský prezident vlastní podíl v ropných a plynárenských společnostech Gazprom a Surgutněftěgaz. Anders Aslund, švédský ekonom a autor knihy o proměně Ruska v "kleptokracii", přišel s ještě vyšším odhadem. Putin podle něj disponuje majetkem v celkové hodnotě mezi 100 a 150 miliardami dolarů. Aslund se k těmto číslům dobral na základě údajů o bohatství Putinových důvěrníků. Podle něj každý z přátel ruského prezidenta pro Putina drží 500 milionů až dvě miliardy dolarů. Možná nejextrémnější odhad zazněl od finančníka a dalšího Putinova kritika Billa Browdera, který v roce 2017 v americkém Senátu vypověděl, že ruského prezidenta považuje za jednoho z nejbohatších lidí na světě. Součet jeho aktiv by prý mohl dosahovat až 200 miliard dolarů. To by znamenalo, že Putin je bohatší než Jeff Bezos i Bill Gates. Jiní pozorovatelé vyjadřují názor, že snaha dobrat se nějakého konkrétního čísla je bezpředmětná, a to kvůli míře Putinovy kontroly nad ruskou ekonomikou. Sergej Pugačov, ruský miliardář žijící v zahraničí, například v roce 2015 situaci popsal takto: "Vše, co je součástí území Ruské federace, považuje Putin za své... Žádné pokusy vyčíslit jeho jmění neuspějí." Tak či tak není jasné, jak efektivní osobní sankce jsou, pokud jde o zmrazení financí jednotlivců a změny jejich chování. Sankce cílené na ruské elity "mohou být jen marginálně účinné, jestliže tito lidé s ruskými zdroji zacházejí jako s vlastní pokladničkou", napsali Edward Fishman z Atlantické rady a Chris Miller z Tuftsovy univerzity v komentáři pro web Politico. Ruské elity by mohly díky pozicím v čele velkých podniků nadále profitovat z ekonomických aktivit i v situaci, kdy mají zakázaný přístup k osobním účtům na Západě. EU, Británie či Spojené státy po ruském útoku na Ukrajinu oznámily postihy různých osobností s vazbami na ruskou vládu, po sankcích proti ruskému prezidentovi ale ihned nesáhly. Některé země možná chtěly Putina ušetřit v zájmu zachování možnosti diplomatických styků. Západní vlády také mohou chtít sankce zavádět po krůčcích, spíše než všechny najednou, ve snaze lépe reagovat na změny situace na Ukrajině. Terčem sankcí jsou v dnešní době i někteří další světoví lídři. Platí to v případě vůdce barmské junty Min Aun Hlaina a venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, kteří jsou už několik let na sankčních seznamech USA. V roce 2020 Washington uvalil sankce na šéfku vlády v Hongkongu Carrie Lamovou, která poté podle svých slov musela začít doma uchovávat "hromady bankovek". Co se týče Putina, ten už možná učinil kroky s cílem ochránit svůj majetek. Německá média 7. února informovala, že "superjachta" Graceful, která údajně patří ruskému prezidentovi, rychle odplula z Hamburku před dokončením naplánované renovace.