Putin už zase vytáhl atomovou šavličku. Jaderné vyhrožování střední Evropě je průhledný strašák

Publikováno: 14.7.2024

KOMENTÁŘ / Rusko hrozí použitím jaderných zbraní rádo a často. Poté, kdy se proti tomu ohradila Čína, přestal to dělat sám Putin a svěřil to svému dvornímu šaškovi Medveděvovi. Moskva neustálým opakováním těchto hrozeb významně snížila jejich důvěryhodnost. Červené linie stanovené Kremlem se zdají být k smíchu. Není to tak docela pravda. Opatrnost je namístě, protože jak řekl americký odborník na geopolitiku Peter Ziehan, stačí, aby se západní politici spletli jednou. Vyhrožování nejaderným státům ve střední a východní Evropě je zjevně absurdním divadlem. Americké ministerstvo zahraničí sdělilo ústy svého mluvčího, že všechny ruské hrozby bere vážně, ale zároveň že se nenechá zastrašit. To je v této situaci rozumný přístup. To, že Rusko červené linie opakovaně stanovuje a posouvá po jejich překročení, neznamená, že žádné nemá. Je například minimálně představitelné, že nasazení aliančních vojáků na Ukrajině by vedlo k eskalaci, která by mohla vyústit až použitím jaderných zbraní. Dodávky zbraní a povolení útočit na ruské území Potíž je ale v tom, že takový krok se reálně neblíží. Emmanuel Macron jej zřejmě zamýšlel spíše jako vyjádření toho, jak moc Západu na výsledku konfliktu záleží. Jenže přímé nasazení francouzských vojáků je politicky neprůchodné (a to samé platí pro vojáky německé, britské, španělské, italské atd.) a navíc není ani nezbytně nutné. Soustřeďme se na dodávky zbraní, které Ukrajincům umožní, aby se Rusku bránili a ubránili sami. Kreml ale hrozí jadernými zbraněmi právě i kvůli dodávkám výzbroje a možnosti použít ji proti vojenským cílům v Rusku. V tomto bodě jsou ale jeho hrozby naprosto…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace