Putinova invaze vyvrátila jeden z nejhnusnějších českých mýtů

Publikováno: 25.2.2024

KOMENTÁŘ / Válka na Ukrajině trvá už dva roky, původně mělo být vše hotovo za pouhé tři dny. Nestalo se a Ukrajina se definitivně stala politickou entitou, národem, státem a naprosto přirozeným kandidátem na členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zatímco se náš vzdálený soused statečně brání krvavé invazi ruského imperialistického režimu Vladimira Putina, u nás doma padl jeden z největších a současně nejhnusnějších mýtů o českém národě. V České republice totiž došlo ke stejné krádeži jako ve všech postkomunistických zemích. Samozvané vlastenecké a konzervativně-národní politické síly se vždy profilovaly na absolutně lživé obhajobě údajných národních a státních zájmů České republiky. Bez ohledu na to, jak se údajní vlastenci jmenovali, jejich přirozeným terčem byly prohlubující se integrace do Evropské unie, Severoatlantická aliance v čele se Spojenými státy americkými, očekávaný hodnotový soumrak kulturně a eticky prohnilého Západu, národnostní a etnické menšiny v Česku (zejména Romové z východního Slovenska), jednoduše vše, co narušovalo a znejisťovalo svět bílého a heterosexuálního českého muže a ženy, navyklých na svět nostalgického včerejška, chimérického komunistického pořádku a geopolitické bezpečnosti, patriarchátu a tradiční rodiny a především všudypřítomného, direktivního a „ochranitelského“ státu. Česko na prvním místě. I když s jiným přízvukem Tyto pocity dokázaly zhmotnit a uchopit politické strany a hnutí, které se schovaly za leitmotiv Česko na prvním místě. Vždy dokázaly rychle identifikovat vnější a vnitřní hrozbu pro naši zemi a na tomto defenzivním základě mobilizovat své voliče a nabídnout jim řešení, čili sebe a svého populistického a autoritativního lídra. Zašlo to až tak daleko, že obhajobu národních a státních zájmů České republiky…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace