Putinova podpora není tak vysoká, jak Kreml tvrdí. Stačí změnit otázku v průzkumu a vypadá to jinak
Publikováno: 23.8.2026
Když se v Rusku objeví nové průzkumy důvěry ve Vladimira Putina, obvykle se vede debata o tom, jestli podpora kremelského vůdce a jeho pokračování ve válce zůstává stabilní, nebo pomalu klesá. Podle analytika Alexandra Šulgy, ředitele Institutu pro konfliktologii a analýzu Ruska, ale tato debata odvádí pozornost od podstatnější otázky. Tou je, zda tradiční průzkumy vůbec zvládnou zachytit skutečný vztah Rusů k Putinovi. Šulga ve svém textu pro The Moscow Times upozorňuje, že běžně používané průzkumy podle něj neposkytují skutečný obraz veřejného mínění. Respondenti totiž vybírají z předem připravených možností a odpovídají přímo na otázku, zda Putinovi důvěřují. „Uzavřený charakter průzkumů, tedy volba z předem stanovených odpovědí a přímá otázka, jestli Putinovi důvěřují, měří pouze schopnost Rusů odhadnout, jaká odpověď je pro ně nejpřijatelnější,“ píše Šulga. Pokud by po více než čtyřech letech rozsáhlé války, po statisících ruských mrtvých, obrovských ekonomických ztrátách, odchodu Ruska z významných světových trhů, řadě zákazů a omezení, a dokonce několikahodinových frontách na benzin skutečně kolem 70 procent Rusů Putinovi plně nebo převážně důvěřovalo, byl by to podle analytika pozoruhodný výsledek. „Pak je jeho moc skutečně posvátná, ani západní ekonomické sankce, ani kinetické sankce Ukrajiny neotřásly láskou lidí a jejich důvěrou v něj,“ konstatuje autor. Jenže právě pokles podobných ukazatelů je pro Kreml důležitý. V autoritářských režimech, které se podle Šulgy posouvají od konsolidované autokracie k totalitarismu, musí být podpora vůdce maximální. „Cokoli pod 80 procent je přijatelné, ale nežádoucí,…