Putinovo dilema. Bez mobilizace hrozí porážka, když ji vyhlásí, riskuje opakování historie roku 1917
Publikováno: 7.8.2026
Srovnání současné války na Ukrajině s první světovou válkou se v poslední době stalo téměř samozřejmostí. Pusté zničené krajiny a zákopový charakter bojů připomínají Evropu před více než sto lety. Politické paralely jsou však podle komentáře zveřejněného v listu The Moscow Times, který napsal vojenský historik Konstantin Gaivoronsky, neméně výrazné. „Stalo se běžným srovnávat válku na Ukrajině s první světovou válkou s jejími pustými, zničenými krajinami a ubíjejícím zákopovým bojem. Za bojišti existují i politické paralely,“ píše autor v úvodu svého rozboru. Gaivoronsky reaguje na loňský článek Alexeje Bayera, editora publikace The Globalist, který tvrdil, že Vladimir Putin ignoruje lekce první světové války a že Rusko může být příliš vyčerpané na další boj. Bayer podle komentátora dokonce spekuloval, jak je možné, že Putin, který plynně hovoří německy, nepřevzal klíčová poučení z německých dějin. „Odpověď je velmi jednoduchá,“ odporuje autor The Moscow Times. „Zaprvé proto, že Putin pravděpodobně považuje kolaps Ruského impéria v únoru 1917 za důležitější než meziválečný osud Německa. Zadruhé si lidé z historie často berou taková ponaučení, jaká chtějí.“ Ruské impérium během první světové války mobilizovalo přibližně 15,5 milionu mužů, což bylo podle dobových analytiků i přímých účastníků značně nadhodnocené číslo. „Taková čísla byla pro tu válku obrovsky nadměrná a zanechala zemi s příliš mnoha neproduktivními ústy, které bylo třeba nakrmit,“ uvádí komentář s odkazem na dobové odhady, podle nichž by ideální velikost armády měla činit tři až tři a půl milionu…