Putinův výsměch nad kaviárem. Na Kurilách je vidět budoucnost, kterou Moskva chystá Ukrajině

Publikováno: 14.8.2026

KOMENTÁŘ / Ve čtvrtek 13. srpna přistál Vladimir Putin na ostrově Iturup. Ochutnal kaviár, prošel si rybí závod, nakoukl do nemocnice a školy a s místními prohodil pár zdvořilostních frází o počasí. Dojemný kýč z Dálného východu? Ani náhodou. Mafiánská diplomacie v kostce Den předtím stál šéf kremelského režimu na palubě raketového křižníku Varjag u Sachalinu a dohlížel na velkolepé cvičení Tichomořského loďstva. Tam také utrousil větu, kterou je dobré si vtisknout do paměti: Rusko prý Japonsku v nejmenším nehrozí a žádné nároky vůči němu nemá. Proč? Protože nároky, a to územní, má přece to zlé Japonsko. https://x.com/clashreport/status/2087446353194434614?s=20 O čtyřiadvacet hodin později přistál přesně na tom ostrově, o kterém mluvil. Inu, kremelská diplomacie v celé své nahotě. Nejdřív sladké ubezpečení o mírumilovnosti, vzápětí těžká vojenská bota demonstrativně zašlápnutá do sporné půdy. A protože to bylo vůbec poprvé, co na Kurily osobně dorazil sám Putin, měla ta bota pořádnou váhu. Medveděv tam provokoval už v roce 2010 jako prezident a pak ještě třikrát coby premiér, Mišustin přiletěl v roce 2021. Putin sám? Nikdy. Až teď. Nebyl to výlet za čerstvým vzduchem. Bylo to pečlivě zrežírované divadlo. A v Moskvě se kulisy nestaví náhodou. Zámek na jaderném trezoru Kurilský oblouk odděluje Ochotské moře od Tichého oceánu. To není zeměpisná drobnost pro školáky, to je páteř ruské námořní strategie na východě. Ochotské moře slouží jako nedobytná bašta pro ruské ponorky s balistickými raketami a úžiny mezi ostrovy představují jedinou hlubokou a nezamrzající cestu ven. Kdo ovládá Iturup a Kunašir,…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace