Řada cizinců v Česku i přes zavřené firmy zůstává. Výuka češtiny se přesouvá on-line
V Česku na konci loňského roku pracovalo přes 600 tisíc cizinců. Řada z nich se kvůli zaměstnání začala učit česky. Jak taková výuka vypadá?
Publikováno: 30.3.2020
U dělnických pozic řeší firmy jazykovou bariéru prostředníkem či překladatelem. Vyšším pozicím a manažerům pak většinou platí kurzy češtiny. A ty "jedou" i v době šířící se koronavirové nákazy dál. Cizincům totiž pracovní povolení platí i době nouzového stavu a uzavřených hranic. Jen se výuka z učeben přesunula formou videí, konferenčního hovorů či interaktivních kvízů na internet.
Počet cizinců podle statistik u nás každý rok roste. Zvyšuje se i zájem o kurzy češtiny?
Ano, posledních pár let zájem o češtinu pořád stoupá. Myslím si, že si spousta studentů uvědomuje, že během pobytu v Česku mají jedinečnou možnost naučit se neobvyklý jazyk, poznat více českou kulturu. Znalost jazyka dané země samozřejmě mnohem více otevírá dveře dalším možnostem než univerzální angličtina.
Kdo má o kurzy největší zájem?
Naše jazyková škola zaměřuje především na firemní výuku, tak naprostou většinu zájemců o češtinu pro cizince tvoří právě zaměstnanci větších firem. Zájemce z řad veřejnosti máme také, ale není jich tolik, jako v případě kurzů hrazených z benefitů pro zaměstnance.
Většinou se jedná o takzvané "kancelářské profese". Češtinu se učí jak řadoví zaměstnanci, tak management. Máme studenty ze všech zemí světa ve věku od 25 do 55 let. Je zajímavé, že většina studentů chodí dobrovolně, že si studium češtiny v rámci nabízených benefitů vybere, nemají to tedy od firem přímo nařízené.
V naprosté většině je totiž ve firmách dorozumívacím jazykem angličtina a tím pádem by si s angličtinou jednoduše vystačili. Plánují ale v Česku nějakou dobu zůstat a přijde jim škoda nevyužít možnosti naučit se nový jazyk. Často jde také o lidi, kteří mají obecně zájmem o cizí jazyky.
Jak učení češtiny studentům jde, za jak dlouho jsou schopni se jazykem "tak nějak" domluvit, tedy umějí alespoň základy?
Záleží hlavně na motivaci a píli studentů, což platí u jakéhokoliv jazyka. Pokud je student motivovaný, na lekce se připravuje a věnuje dostatečný čas přípravě mimo výuku a češtinu používá, tak se naučí poměrně rychle. Zvládnout úroveň A1 trvá v průměru 80 až 200 hodin.
S čím mají studenti největší problém? Co jim nejde, co nechápou?
Hodně problematické bývají pády, rody a obecně skloňování. Samozřejmě si často stěžují, že je čeština těžká, ale stejně tak si stěžují studenti angličtiny, němčiny a francouzštiny. Vždy, když člověk začíná s učením něčeho nového, tak se to zdá být těžké.
Je důležité, aby češtinu učil někdo, kdo jí má vystudovanou na vysoké škole?
Není to úplně nutné, spousta našich lektorů češtiny pro cizince nemá vystudovanou bohemistiku, nicméně jsou absolventi pedagogiky či filologie jiného jazyka. Obecné principy výuky jazyka zůstávají stejné, ať už jde o angličtinu, japonštinu či právě češtinu. Řekla bych, že je zásadní, aby lektor měl pedagogické vzdělání a byl ochotný se dále vzdělávat v oblasti svého mateřského jazyka.
Jaké národnosti jsou nejlepšími studenty?
Nezáleží ani tak na národnosti, ale na motivaci a individuálních schopnostech. Určitou výhodu mají samozřejmě mluvčí slovanských jazyků, ale ti na to na druhou stranu dost často hřeší a nebo moc spoléhají na podobnost jazyků.
Ačkoliv řada firem nyní pozastavila výrobu, personalisté předpokládají, že firmy se budou snažit počty zahraničních pracovníků zachovat. Budou potřeba po uvolnění restrikcí. Konají se tedy kurzy dál i v této době?
Ano, v současné době učíme všechny jazyky včetně češtiny pro cizince on-line. Uvidíme, zda budou firmy i nadále tyto kurzy platit.