Rajčata, sýry, maso. Podívejte se, u kterých potravin chtějí poslanci omezit nabídku

#Nakupování

Publikováno: 16.12.2020

"Návrh týkající se jakéhokoli povinného zavedení českých potravin na pultech obchodů považuji za naprosto absurdní a zcestný. V situaci, kdy je Česka republika v řadě klíčových potravin soběstačná jen na 30 až 40 procent, je navíc velmi nebezpečný," uvádí ve středečním prohlášení prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.

"Povede k tomu, že spoustu produktů na pultech českých obchodů spotřebitel už nenalezne, a za ty, co zůstanou, zaplatí výrazně víc. Shánění ovoce a zeleniny se stane novým druhem sportu. Místo jednoho květáku si člověk koupí rovnou tři a dva vymění se sousedem za salátové okurky," říká Prouza.

Otázkou podle něj je, jak se předkladatelé vypořádají například s tím, že více než 90 procent uzenin vyráběných v Česku nesplňuje parametry označení "česká potravina". "Takže budou muset zmizet z trhu. Podobně novou dikcí zákona nebude možno za české považovat třeba znojemské okurky nebo olomoucké tvarůžky," dodává.

55 procent české produkce

Sněmovní zemědělský výbor hlasy poslanců za SPD a vládní ANO a ČSSD podpořil zavedení kvót na vybrané základní potraviny, které se produkují v Česku, minulý týden.

Měly by se týkat zhruba stovky z více než 15 000 druhů prodávaných potravin (jejich seznam viz níže). Od roku 2022 by muselo být ve větších prodejnách 55 procent vybraných potravin z české produkce, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. Návrh Radima Fialy (SPD) prošel hlasy vládní koalice a jeho domovské strany.

Kvóta by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Výbor tyto návrhy schválil jako změny k vládní novele zákona o potravinách, která zavádí tresty za takzvanou dvojí kvalitu potravin.

Kvóty by se měly týkat potravin, které se dají v Česku vyprodukovat. Které to konkrétně jsou, naleznete v seznamu níže. 

U těchto potravin - a jejich producentů, zpracovatelů, respektive výrobců - lze podle návrhu "předpokládat významný potenciál pro zvýšení jejich domácí produkce při zachování důrazu na kvalitu a čerstvost (minimální časovou prodlevu od porážky/sklizně, zpracování nebo výroby k dodání konečnému spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu a minimální potřebou dlouhodobé a/nebo dálkové přepravy a s tím spojené uhlíkové stopy)."

Dopad na zákazníka

"Hnutí SPD pevně věří, že náš pozměňovací návrh bude součástí novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích a přispěje tak k plnění cílů stanovených v Agendě 2030, neboť umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu, napomáhá k udržení zaměstnanosti na českém venkově a v konečném důsledku i snižuje uhlíkovou stopu spojenou primárně s dovozem těch potravin, které lze s menší uhlíkovou stopou a s důrazem na čerstvost vyprodukovat, zpracovat či vyrobit na území České republiky z domácích či lokálních zdrojů," uvádí na webu SPD místopředseda poslaneckého klubu Radek Rozvoral.

"Pro naše občany to bude znamenat snadnější dostupnost kvalitních potravin z domácí produkce a přispěje to také k větší potravinové soběstačnosti ČR," dodává Rozvoral.

Prouza se naopak domnívá, že to bude právě zákazník, kdo bude postižený případným schválením kvót nejvíce. "Dojde k dramatickému snížení výběru. Tam, kde mají zákazníci možnost výběru z třeba deseti druhů, budou mít najednou jen dva nebo tři. Je skutečně naivní se domnívat, že stanovení povinného podílu českých potravin povede k něčemu jinému než ke zhoršení pozice zákazníků a zhoršení kvality, protože čeští zemědělci přestanou být tlačeni zahraniční konkurencí," říká.

Podle něj se zvýší ceny potravin a "půjde pouze o zbytečné nalití jejich peněz do kapes vlastníků velkých českých zemědělských koncernů".  

Tuzemští pěstitelé jsou podle Prouzy schopni dodávat ovoce a zeleninu na trh pouze několik měsíců v roce. "Namátkou u květáku a rajčat to jsou necelé čtyři měsíce, u salátových okurek dokonce ani ne dva měsíce," dodává s tím, že dostupnost českých potravin je nutné řešit systémově. "Žádný zákon totiž občany nasytit nedokáže. To může pouze efektivně fungující zemědělství, potravinářství a obchod," uzavírá Prouza.

Nereálné, míní experti

Agrární analytik Petr Havel se domnívá, že dosáhnout prakticky za rok avizovaných 55 procent podílu vybraných potravin na tuzemském trhu v plné míře ani nelze. "Například, i když někteří politici tvrdí, že ČR může bez problémů navýšit kapacity na produkci vepřového masa, v praxi je to velmi obtížné, jsou třeba nemalé investice, veřejnost odmítá 'prasečáky', protože jim 'smrdí'," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz Havel.

V oblasti ovoce a zeleniny se shoduje s Prouzou a zdůrazňuje nemožnost dodávat je na trh po většinu roku. "A o zpracované produkty jako kompoty, šťávy, džemy není zas takový zájem - spotřebitelé chtějí čerstvé zboží - a to je nutričně správně. Mnoho komodit přitom nelze dlouhodoběji skladovat," upozorňuje analytik.

Pokud by byl prodej ve velkých prodejnách podle Havla "zakázán", mohl by si zákazník koupit zahraniční zboží v těch menších obchodech. "Tím by se ale likvidovala identita takových menších prodejen, na což zatím ani nikdo nepoukázal. Kvóty prostě nelze vymáhat zákonem, byť je zvýšení soběstačnosti u některých položek žádoucí. Musí to být ale z rozhodnutí spotřebitele a také v nějaké rozumné 'náběhové křivce'," domnívá se.

Jako příklad Havel uvádí prodloužení doby sklizně ovoce a zeleniny, nové technologie, rozšíření spektra pěstovaných odrůd a více financí.