Recidivisty odsouzeného na 28 měsíců za krádež žiletek se zastal Ústavní soud

Soudy ukládaly za nouzového stavu přísnější tresty, podle Nejvyššího soudu to však mají dělat jen u činů souvisejících s pandemií.

Publikováno: 3.8.2021

Recidivisty odsouzeného na 28 měsíců za krádež žiletek se zastal Ústavní soud; Zdroj foto: Ústavní soud

Recidivista se dopustil krádeže loni v květnu v supermarketu na Plzeňsku. Ukradl ze stojanu s akčním zbožím dvě balení náhradních břitů do pánského holicího strojku za 2198 korun. Zboží uschoval do batohu a prošel bez zaplacení přes pokladny, poté jej zastavil pracovník bezpečnostní agentury. Nyní má šanci na mírnější trest, vzhledem k pestré trestní minulosti však změna nemusí být výrazná.

Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem. Proto soudy od loňska ukládaly pachatelům jinak bagatelních krádeží v době šíření koronaviru přísnější tresty.

Nejvyšší soud však letos v březnu rozhodl, že krádeže v době pandemie a nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, třeba když jde o krádež respirátorů, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. Správný výklad trestního zákoníku stanovil velký senát. Jeho postoj se následně promítá do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou i některých dalších trestních činů spáchaných od loňského jara do účinnosti pandemického zákona.

Ústavní soudci se ztotožnili s náhledem velkého senátu Nejvyššího soudu a zkritizovali dříve zastávaný právní názor, který vedl k ukládání zpřísněných trestů i za jinak bagatelní krádeže. "Ve svém důsledku by tento výklad znamenal, že na území ČR více než rok byla každá krádež zločinem s trestní sazbou od dvou do osmi let odnětí svobody, a to aniž by trestní sazby většiny ostatních trestných činů byly tak razantně zvýšeny," uvedla ústavní soudkyně Milada Tomková. Příslušné ustanovení zákona podle ní nelze aplikovat paušálně, v zákoně se ocitlo spíše kvůli situacím jako je rabování při povodních, kdy zloději přímo zneužijí mimořádné okolnosti.

Do budoucna ovlivňuje výklad trestního zákoníku také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle něj aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covidu-19.

Některé starší případy krádeží otevírá Nejvyšší soud na základě podnětů ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Zatím Benešová podala 14 stížností ve prospěch obviněných v souvislosti s právní kvalifikací a ukládáním trestů v nouzovém stavu, informovalo tento týden ministerstvo spravedlnosti. Některým už Nejvyšší soud vyhověl.

Video: V nouzovém stavu padaly nesprávné tresty. Bude nás to stát stovky milionů, říká ekonom Dušek z Právnické fakulty UK

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace