Reformu exekucí Češi nechtějí, tvrdí průzkum. Je zmanipulovaný, bouří se sociologové

#Domácí

Publikováno: 17.3.2021

Ve sněmovně se schyluje k projednávání klíčové reformy exekucí. Ta by mimo jiné ukotvila, aby peníze od dlužníků vymáhal vždy jeden exekutor v místě bydliště a přiděloval ho soud. Doteď má jeden dlužník s více dluhy i několik exekutorů z celé republiky. Tím se násobí i poplatky za vymáhání a dál se zvyšuje zadlužení lidí v exekuci. Reforma by zásadně narušila byznys několika obřích vymahačských firem.

V pondělí, těsně před sněmovním rokováním, však agentura STEM/MARK zveřejnila průzkum, z něhož plyne, že změnu legislativy většina Čechů odmítá. Práci agentury zaplatila Asociace věřitelů, která dlouhodobě lobbuje za práva exekutorů. Zprávu převzalo i několik českých médií.

Průzkum však vyvolal rozruch mezi částí ostatních sociologů. Otázky totiž označují za silně návodné, čímž se dle nich změnily výsledky dotazování. Konkurenční agentura Behavio dělala shodou náhod v podobné době pro své vlastní potřeby obdobný průzkum, jehož výsledky se liší o desítky procentních bodů. A na rozdíl od průzkumu STEM/MARK nepotvrzuje, že by lidé odmítali reformu, která by podle expertů omezila obchod s chudobou a mohla by 700 tisícům Čechů pomoci se dostat z dluhové pasti.

Experti kritizují i další otázky z průzkumu. STEM/MARK se například respondentů ptal, zda "Souhlasí s tím, aby stát novými zákony snížil vymahatelnost dluhů, čímž by mohlo dojít ke zdražení některých služeb (půjčky, povinné ručení, pojištění, energie apod.) pro poctivě platící zákazníky?" V jiném dotazu respondenti vybírají, zda by cílem státu mělo být "odpustit dlužníkům jejich dluhy" či "ztížit pro věřitele vymáhání dluhů, a tím je od něho odradit". 

"Jde o záměrný framing, jehož cílem je ovlivnit výsledky výzkumu podle přání zadavatele. Naprostá většina lidí vůbec netuší, co je to 'snížit vymahatelnost dluhů', zato velice dobře tuší, co je to 'zdražení služeb'," komentuje to Jiří Boudal z Behavio.

Podobně formulace dotazů kritizuje i sociolog Daniel Prokop. "Klíčové otázky jsou návodné, zamlčující a překrucující podstatu zákonů a procesů, v jejichž kontextu jsou interpretovány," uvádí Prokop.

Samotný STEM/MARK pochybení odmítá. Stejně jako to, že by otázky formulovala asociace věřitelů, aby přinesly pro ni příznivé výsledky. "Od zadavatele jsme dostali témata, na jejichž základě jsme navrhli znění otázek. Finální dotazník byl schválen zástupci České asociace věřitelů. Abychom se co nejvíce vyhnuli možné 'návodnosti' otázek, je většina z nich formulována jako výroky, s nimiž respondenti vyjadřují souhlas či nesouhlas pomocí sedmibodové škály," reagoval Petr Gajdušek ze STEM/MARK.

Podle něj průzkum splnil pravidla profesního Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR. To svým členům předepisuje pravidla, která mají manipulacím průzkumů zabránit. "Zadavatel na metodické nastavení, průběh, ani na výsledky výzkumu neměl žádný vliv," doplnil Gajdušek.  

Také Česká asociace věřitelů odmítá, že by průběh a výsledky průzkumu ovlivňovala. "Asociace položila tematické okruhy. Následně již na průběh a výsledek neměla vliv. Ze strany agentury nám byla zaručena nezaujatost a reprezentativnost výsledků," uvedla mluvčí asociace Alžběta Běličová. O tom, že by byly otázky manipulativní, prý nic neví. "Plně spoléháme na expertizu agentury při tvorbě otázek," doplnila.

Profesní organizace: zveřejnění těsně před jednáním sněmovny je nátlakové

Samotná profesní organizace SIMAR, která si klade za cíl bránit standardy sociologických výzkumů, už ale oznámila, že chce průzkum a jeho průběh zkoumat. STEM/MARK je jejím členem, Behavio nikoliv. "Je to závažná věc, my se vždy snažíme, aby byly průzkumy transparentní a objektivně dělané. Vytvoříme platformu odborníků, kteří se na tento případ podívají, budeme na to ale potřebovat víc času. Uvědomujeme si, že je to významná společenská problematika, takže to bereme vážně," konstatovala Hana Huntová.

Zveřejnění výzkumu placeného lobbistickou skupinou těsně před tím, než o změně legislativy bude rozhodovat sněmovna, už nyní označila za problematické. "Není v pořádku, že výzkum, který má takovou společenskou závažnost, se vydá takhle těsně před projednáváním v parlamentu. Průzkumy mají být spíše podkladem pro veřejnou debatu, a tohle mi přijde spíše nátlakové," komentuje to Huntová. "Zadavatel toho průzkumu využil poslední moment to publikovat, a to ke společenské debatě rozhodně nepřispívá," doplňuje Huntová.

Podobný rozruch kolem výzkumu členské organizace SIMAR je neobvyklý. Sociologové obvykle kritizují spíše postupy agentur, které členy nejsou a k dodržování jejích standardů se nezavázaly.

Proti způsobu provedení výzkumu už ve společném prohlášení protestují odborníci na dluhovou problematiku z Platformy za reformu exekucí, jejímiž členy jsou například organizace jako Charita ČR, RUBIKON Centrum, či Institut prevence a řešení předlužení, ale i zástupci zaměstnavatelů a někteří podnikatelé, výzkumníci, akademici a organizace zabývající se právním poradenstvím Frank Bold.

Šéf asociace věřitelů: Na poslance tlačí hrstka lidí

V původní tiskové zprávě České asociace věřitelů na dluhové experty na základě průzkumu útočí její šéf Pavel Staněk. Podle něj zákonodárci podléhají tlaku zlomku společnosti. "Je zřejmé, že pohled zákonodárců je v této věci velmi výrazně zkreslen zájmy a názory hrstky bojovníků za práva dlužníků, kteří jsou bohužel na rozdíl od běžných občanů a věřitelů velmi aktivní v médiích a na sociálních sítích," uvedl Staněk.

Odborníci na dluhovou problematiku se ale ohrazují. Dle nich výzkum stojí na manipulativních otázkách respondentům, ale také změny legislativy prezentuje nepravdivým způsobem. Obsahuje například otázku "Je podle Vás správné, že současné zákony umožňují, aby byly dlužníkovi dluhy smazány i za situace, kdy z nich splatí méně než 30 procent?" Tu kritizuje i sociolog Prokop.

Podle něj manipuluje respondenty, protože nezmiňuje, že k tomuto odpuštění dochází po pěti až šesti letech v tvrdém procesu insolvence, ve kterém jim výrazně klesají příjmy a případně je jim zabaven majetek, ani to, že dlužníci často už před vstupem do insolvence splatili část dluhů, které obsahují i často vysoká příslušenství, jako jsou sankce, úroky a náklady vymáhání.

Samotná agentura na tom ale nic problematického nevidí a spojování průzkumu s konkrétními zákony odmítá. Odpovědi respondentů se podle STEM/MARK vztahují vždy pouze k položené otázce, nikoliv k celé problematice chystaných legislativních změn v této oblasti, což ani nebylo cílem výzkumu. "Interpretace výsledků v závěrečné zprávě z výzkumu se drží znění otázek, aniž bychom tyto výsledky jakkoliv zobecňovali," reagoval pro ČTK na kritiku Petr Gajdušek ze STEM/MARK.