Reformujte antimonopolní úřad, žádají experti kvůli podezřením, která šetří policie

Odborníci reagují na kauzu Aktuálně.cz. Kritizují, že moc nad miliardovými tendry má jen šéf ÚOHS Petr Rafaj, který si navíc na úřad dosazuje blízké.

Publikováno: 5.2.2020

Reformujte antimonopolní úřad, žádají experti kvůli podezřením, která šetří policie

Byl majitelem brněnské galerie a vinotéky. Podnikatel a také komunální politik z hnutí ANO Jiří Švachula je od loňska stíhán za stamilionové manipulace veřejných zakázek v městské části Brno-střed. Pátrání Aktuálně.cz a Hospodářských novin ale ukázalo, že dle detektivů výrazně ovlivňoval i antimonopolní úřad, který schvaluje fúze firem a řeší stížnosti na veřejné soutěže.

Využíval k tomu blízkých vztahů jak s jeho šéfem Petrem Rafajem, se kterým třeba vyrazil Rafajovým služebním autem s řidičem pro víno do Rakouska, tak i s jeho místopředsedy. Jednomu z nich i sháněl místo pro manželku v brněnském dopravním podniku. "V obecné rovině se dá hovořit o ovládnutí ÚOHS Jiřím Švachulou," uvádějí mimo jiné v dokumentech získaných redakcí policisté.

Na kauzu nyní zareagovali experti, kteří sedí v protikorupční radě vlády. Dokládá podle nich, že ÚOHS vyžaduje systémovou změnu, kterou by měla zajistit vláda. "V této kauze nejde jen o individuální selhání jednotlivců. Pokud může jeden člověk prostřednictvím vedení úřadu ovlivnit rozhodování o miliardových veřejných zakázkách, jedná se o chybu celého systému. Na systémovou korupci je třeba odpovědět systémovou změnou," konstatoval předseda protikorupčního sdružení Oživení a garant Rekonstrukce státu Marek Zelenka.

Rafaj ale kritiku odmítá. Po zveřejnění kauzy nechal vydat prohlášení. "Úřad se zásadně ohrazuje proti nepodloženým spekulacím, že bývalý místostarosta městské části Brno-střed mohl ovlivňovat rozhodování ve věcech veřejných zakázek. Nezávislost a integrita rozhodování ÚOHS nebyla nijak narušena. Zveřejněná komunikace mezi tehdejším členem rozkladové komise a některými členy vedení úřadu v naprosté většině dokládá pouze to, že dotyčnému byly poskytovány standardní informace, které jsou na dotaz běžně sdělovány médiím a veřejnosti, případně s ním byla vedena zdvořilostní komunikace," tvrdí Rafaj.

Jako u nás to funguje jen v Bulharsku

Na nátlak protikorupční rady vlády už premiér Andrej Babiš zadal na konci loňského roku ministerstvu pro místní rozvoj zpracování analýzy, jak podobné úřady fungují jinde v Evropě. Její závěry má Aktuálně.cz k dispozici. Plyne z ní, že jeden úřad, který posuzuje jak regulérnost veřejných tendrů, tak povoluje slučování obřích firem, existuje jen v Bulharsku.

Čeští protikorupční odborníci nyní chtějí přijít s návrhy, jak výraznou koncentraci moci v rukou šéfa antimonopolního úřadu omezit. V maximální variantě by se dohled nad veřejnými zakázkami zcela vyčlenil od ÚOHS a všechno s tím spojené by řešil jiný úřad. Ve hře je i nápad, že by místo předsedy celou instituci řídila vícehlavá rada. Tak dnes funguje Energetický regulační úřad, který řídí pětičlenný orgán. Stejný model funguje i u Českého telekomunikačního úřadu.

Rafaj ale jakékoliv změny odmítá. "Tahle diskuse běží od té doby, co jsem se stal předsedou úřadu. Uspokojíme jednoho účastníka řízení a všichni ostatní jsou naštvaní. Ti pak chtějí nějakou změnu. My jsme úřad a chce se po nás v zásadě soudní rozhodování. Kdo ale kritizuje soudy? Všichni do nás kopali kvůli mýtu, že rozhodujeme špatně, protože to řekl soud. Jenže Nejvyšší správní soud verdikt krajského soudu pak zrušil. Viděla jste někoho, že by také kopal do soudců? Ne, ticho po pěšině. Protože to vyhovovalo jedné skupině, která proti nám vedla mediální kampaň," řekl v říjnovém rozhovoru pro HN Rafaj.

Nepřiměřená moc jednoho muže

Protikorupční experti také kritizují, že proti rozhodnutí úředníků ÚOHS se uchazeči o veřejné zakázky odvolávají k jedinému muži - jejich šéfovi Rafajovi. Teprve pak na řadu může přijít soud.

Rafaj by dle zákona měl sice dát na doporučení rozkladové komise, ale do té si dosazuje své blízké. Jmenoval do ní nejenom Švachulu, který v ní seděl od roku 2016 až do chvíle, než před rokem skončil ve vazbě, ale v minulosti mu také radila jeho dcera, dnes její manžel. Nebo také spolustraníci z ČSSD z jeho mateřské buňky na Frýdecko-Místecku. 

Rafaj využívá vágnosti zákona, který říká pouze to, že rozkladovou komisi tvoří odborníci. Ani tak ovšem není jasné, jak a proč se na jeho úřad dostal například dnes stíhaný Švachula. Jak už uvedlo Aktuálně.cz, Švachulu už ohledně toho na podzim vyslýchali detektivové z NCOZ. Ten ale odmítl vypovídat. "Pana Švachulu jsem jmenoval, protože byl zastupitel a radní Brna-střed a dělal zakázky. O tom, co prováděl kolem, jsem neměl ani tušení," řekl pak Rafaj v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

"V České republice funguje v oblasti veřejných zakázek obecný způsob správního přezkumu, kdy o miliardových zakázkách rozhoduje v prvním stupni řadový úředník a ve druhém stupni předseda úřadu na doporučení netransparentní rozkladové komise. To je zcela neudržitelné," dodal právník Transparency International Jan Dupák.

Rafajův úřad členy rozkladové komise dlouhodobě nezveřejňuje. O důvody, proč v komisích sedí, se protikorupční sdružení Oživení roky soudilo. ÚOHS navíc tvrdí, že životopisy lidí, kteří se dostávají k vysoce citlivým byznysovým informacím, nemá, protože je nevyžaduje.

Podezření u tendru na mýto i na autobusy

Zatím vyšlo najevo, že Rafaje podezřívají policisté z manipulace miliardového tendru na mýto, na kterém se dle vyšetřovatelů podílel mimo jiné šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek a Rafajova místopředsedkyně Eva Kubišová.

Podle nejnovějšího zjištění redakce ale detektivové Rafaje, a jeho bývalého místopředsedu Josefa Chýleho a současného místopředsedu Petra Solského, podezřívají z dlouhodobého ovlivňování rozhodnutí úřadu. A středobodem byl podle policejní verze právě Švachula, který běhal například kolem tendru na dodávku trolejbusů pro brněnský dopravní podnik za 150 milionů od firmy Škoda Transportation nebo zjišťoval podrobnosti o fúzi vydavatelství Mafra a Bauer Media.

Rafaj se i přes rozsáhlá policejní podezření i kritiku expertů nejspíše o funkci obávat nemusí. Musel by ho na návrh vlády odvolat prezident Miloš Zeman. A ten je jeho silným spojencem. Už dříve uvedl, že důvodem pro Rafajův odchod by měl být až pravomocný soudní rozsudek. Sám Rafaj loni řekl, že nerezignuje. "Neodejdu. Pan premiér je mým velkým příkladem," řekl v rozhovoru pro HN.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace