Rekordní Vánoce, kupní síla v Česku roste. Apokalypsa Fialovy chodoby se nekoná
Publikováno: 25.12.2024
KOMENTÁŘ / Obchodníci mají za sebou rekordní Vánoce. Tržby maloobchodu už v říjnu potvrdily zdravé tempo růstu 5,5 procenta meziročně a 0,7 procenta meziměsíčně. Co je důležitější, tento růst má perspektivu pokračovat stabilně nadále. Růst maloobchodních tržeb se odvíjí od růstu kupní síly. Oba ukazatele rostou od loňského druhého kvartálu zpočátku nesměle, ale v tomto roce silně akcelerují. Růst životní úrovně ještě v loňském roce pociťovaly zejména domácnosti s vyššími příjmy, ti s příjmy nižšími buď pouze kompenzovaly růst životních nákladů či obnovovaly vyčerpané rezervy. S odezněním inflace a pokračujícím růstem mezd ale roste disponibilní příjem stále většímu počtu domácností. K růstu disponibilního příjmu kromě růstu mezd přispívá z druhé strany i pokles cen energií. Dobíhání vysokých fixací a zlevňující nabídky dodavatelů vedou k tomu, že roste počet domácností, které vydávají za energie méně. Měla vláda domácnosti více chránit? Vládní strop na ceny energií chránil před extrémy, ale dopady energetické krize na kupní sílu domácností byly docela drastické. Přesto nastavení, které zvolila česká vláda, vedlo k přijatelnosti situace jak pro domácnosti, tak pro státní rozpočet. Důkazem budiž potíže s konsolidací veřejných financí Polska, Maďarska i Slovenska. Zatímco Česko půjde do příštího roku s deficitem pod veřejných financí pod 3 procenta HDP, v Maďarsku to bude 4,2 procenta HDP, na Slovensku 4,5 procenta a v Polsku 7,3 procenta HDP. Slovensko, kde platí domácnosti 1490 Kč/MWh elektřiny, dává hlavní opoziční strana za vzor, leč je to špatně hned ze dvou důvodů. Tím prvním je právě dopad na rozpočet. Na energetických kompenzacích zaplatila slovenská vláda od roku 2022 cca 5 miliard eur, tedy 125 miliard korun a…