Řeky na Aljašce oranžoví. Vymírají kvůli tomu ryby, o viníkovi mají vědci jasno
V severním cípu Aljašky začaly desítky řek doslova rezivět.
Publikováno: 26.5.2024
Salmon je jedna z nejodlehlejších amerických řek. Přelomový zákon o ochraně přírody z roku 1980 ji označil za divokou a malebnou řeku pro to, co vláda nazvala "vodou výjimečné čistoty", hlubokými, modrozelenými tůněmi a obrovskými tahy losů.
Nyní však doslova rezaví. Přítoky podél třetiny této 110 kilometrů dlouhé řeky jsou plné zoxidovaných minerálů železa a v mnoha případech i kyselin. "Byl to slavný, nedotčený říční ekosystém," řekl pro Pulitzerovo Centrum ekolog z Aljašské univerzity v Anchorage Patrick Sullivan.
Totéž se děje s řekami a potoky v celém aljašském Brooksově pohoří. Za posledních pět až deset let se to týkalo nejméně 75 řek. A podobná je situace i v Rusku a Kanadě. "Téměř jistě se to děje i v jiných částech Arktidy," domnívá se geochemik z Kalifornské univerzity v Riverside Timothy Lyons.
Tání zmrzlé půdy
Viníkem je tání permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, jak zjistila nová studie. Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí na světě, a protože zmrzlá půda pod povrchem taje, minerály, které v ní byly dříve uzamčeny, nyní pronikají do vodních toků, popsal deník The Guardian.
Minerály jsou tak kvůli tání vystaveny kyslíku v procesu známém jako zvětrávání. To zvyšuje kyselost vody a rozpouští kovy, jako je zinek, měď, kadmium a železo. Právě to dodává řekám oranžovou barvu viditelnou i na satelitních snímcích.
Studie upozorňuje na možné zhoršení kvality pitné vody a riziko pro rybolov v Arktidě. "Když se smísí s jinou řekou, může to ve skutečnosti způsobit, že kovy budou mít ještě větší dopad na zdraví vodních organismů," dodal profesor environmentální toxikologie z Kalifornské univerzity v Davisu Brett Poulin.
Mrtvé ryby
Ačkoliv v okolí řek v oblasti Brooksova pohoří lidé nežijí a přírodě tak neškodí na místě, ničí ji lidstvo na dálku emisemi, které vypouští do ovzduší po celém světě. Fenomén rezavění byl poprvé pozorován v roce 2018, během jediného roku vymizely z tamních řek dva druhy ryb: siven malma a vranka slizká.
K rezavění nedochází celoročně, ale většinou v létě, během července a srpna, kdy je půda nejvíce rozmrzlá. Vědce, kteří oblast dlouhodobě zkoumají, ale šokovalo, jak rychle se situace zhoršuje. A trend bude pravděpodobně pokračovat.
"Je to oblast, která se otepluje nejméně dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety," upozornil Scott Zolkos, vědec z Woodwellova centra pro výzkum klimatu, který se na studii nepodílel.