Řepka zkvalitňuje půdu, brání se zemědělci. Není ji tolik, je jen příliš vidět, tvrdí

#Ekonomika

Publikováno: 7.5.2019

Obilovin bylo podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zaseto 2,5krát více, zelené obilí podle něj ale nikdo neřeší, kdežto žlutě kvetoucí řepku si lidé zapamatují. Svaz tak reagoval na dlouhodobou kritiku zemědělců, podle něj jsou velké zemědělské podniky osočované z toho, že na svých polích střídají pouze tři plodiny - řepku, kukuřici a pšenici - a že je řepky v Česku oseto příliš ploch.

Podle předsedy naopak velké podniky pěstují mezi šesti až deseti plodinami, mají tak pestřejší osevní postup než malé farmy. Pěstování řepky na velkých plochách mnoho let po sobě kritizují ekologové. Podle Českého statistického úřadu se osevní plocha řepky letos poprvé od roku 2015 meziročně snížila, byla vysetá na 391 tisíc hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek o 4,9 procenta.

Řepka podle Pýchy působí jako protierozní plodina a zlepšuje kvalitu půdy, zemědělci ji využívají k přerušení pěstování obilovin. Pěstování řepky je podle něj logické, protože v Česku ubylo ploch brambor nebo obilovin jako je žito či oves. Zemědělci hledali plodinu, která by byla rentabilní.

Ekologové naopak nadměrné pěstování řepky kritizují. "Pěstování jakékoliv monokultury, na živiny a chemické postřiky náročné řepky především, na velkých plochách několik let po sobě, s sebou nese řadu negativních dopadů, mezi jinými degradace půdy, znečištění vod a půd pesticidy nebo dopady na zdraví lidí a zvířat žijících v okolí těchto masivně chemicky ošetřovaných lánů," sdělila za Hnutí Duha Klára Kyralová.

To, že se řepka hojně ošetřuje chemií, přiznává poradce Svazu pěstitelů olejnin Petr Baranyk. "Ví se, že řepka patří mezi intenzivní plodiny," uvedl.

Podle něj jsou ale i ostatní plodiny obhospodařované přípravky na ochranu rostlin nebo se hnojí. Intenzivněji se podle něj používají přípravky například na vinicích, v sadech nebo na chmelnicích. Pokud budou Češi chtít vidět na polích méně řepky, budou si muset podle Pýchy víc kupovat české brambory a zeleninu, aby se vyplácely zemědělcům pěstovat.

Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty minulý měsíc navrhly čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda se postavila proti.

Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na jeden litr biosložky je třeba až 2500 litrů vody.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Andrej Babiš (ANO), který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu.

Vláda loni na konci roku schválila zpřísnění standardů hospodaření na zemědělské půdě od roku 2020. Pokud bude podle materiálu, který předkládalo ministerstvo zemědělství, půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací.

Členové svazu hospodaří podle Pýchy na 1,1 milionu hektarů zemědělské půdy, v průměru mají kolem 1400 hektarů polí a pastvin. Ve svých osevních postupech mají 26procentní podíl pšenice. Dále obhospodařují trvalé travní porosty jako jsou louky nebo pastviny (16 procent) a kukuřičná pole (14 procent).

Osevní plochy ozimých obilovin a řepky pro sklizeň v roce 2019:

Zdroj: ČSÚ

"Spolu s pícninami pěstovanými na orné půdě rostou zastoupení plodin určených na produkci objemných krmiv pro skot na téměř 40 procent zemědělské půdy našich členů," uvedl Pýcha.