Řešení domácího násilí – bod mrazu? Složení senátu může být za pár měsíců jiné
Publikováno: 6.2.2024
KOMENTÁŘ / Ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy bohužel zamrzla v senátu. Nepíše se mi snadno, že měsíce trpělivého vysvětlování obsahu této mezinárodní úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí nebylo vyslyšeno. Já spolu s některými kolegy a kolegyněmi téměř ze všech klubů jsme propagaci prospěšnosti tohoto mezinárodního dokumentu věnovali hodně času. Pro tentokrát bohužel zvítězily dezinfomace, což nesu s opravdu těžkým srdcem a obavami, zda se taková situace nezopakuje i v budoucnosti, když budeme řešit jakoukouliv nediskriminaci a ženská práva. Konejším se však tím, že je to jen protentokrát a že nám chyběly jen dva hlasy. Věděla jsem, že někteří senátoři a konkrétní senátorky budou proti, nicméně přesto jsem doufala, že v senátu většinově zvítězí zdravý rozum. Že dospějeme k tomu, že trvalý závazek na mezinárodní úrovni má svůj význam a že stojí za to stát vedle osvícených zemí, které chtějí na prevenci kriminality spolupracovat, sbírat data a hledat strategie proti této kriminalitě. Velmi mě mrzí, že se premiér nepostavil důrazně na stranu lidských práv. Jeho jasně deklarovaný postoj by totiž našim senátorům pomohl rozptýlit iracionální obavy. Kde je totiž vůle, tam je i cesta. Tady ta vůle tak nějak byla a nebyla současně. Marně si lámu hlavu, kde se strach z boje proti násilí vzal, protože úmluva nepředstavuje žádné ohrožení pro signatáře, jak ostatně vyplývá i z tiskových zpráv Úřadu vlády. Falešná argumentace, která současný senát ovládla, byla bohužel založena na naprosto iracionálních “argumentech”. Jako by senátoři viděli mezinárodní úmluvu v oblasti lidských práv vůbec…