Režisér Radim Špaček v Lesním vrahovi předjímá události vedoucí k tragédii na filozofické fakultě
Publikováno: 26.4.2024
Režisér Radim Špaček (narozen 1973) dělí svou tvorbu od samých počátků mezi dokumentární a hranou. Jeho celovečerní projekty určené pro kina (např. Rychlé pohyby očí, Zlatý podraz, Rozsviť světlo, ať je vidět) bývaly často umělecky ambiciózní, ale málokdy dosáhly podoby, která by zaujala jak odbornou veřejnost, tak diváckou obec. Snad jedině Pouta dosáhla mnoha domácích ocenění, třebaže publikum také nijak zvlášť nezaujala. Ani televizními seriály (Život a doba soudce A.K., Svět pod hlavou) nedosáhl nějakého věhlasu. Avšak jeho poslední práce z loňského roku se ocitly v nenadálém průsečíku s reálnými událostmi, jmenovitě tragickou střelbou na filozofické fakultě. Proto jejich uvedení bylo dočasně odloženo. Druhá řada seriálu Stíny v mlze totiž obsahuje epizodu s vražedným útokem ve škole. Rozuzlení této části - nazvané Snadné cíle - se navíc muselo přestříhat, protože původně ukazovalo, jak pachatel chladnokrevně střílel po dětech dříve, než na místo stihla dorazit policejní jednotka. A rovněž podle skutečných událostí natočené drama LESNÍ VRAH – rovněž s copyrightem 2023 – se premiérového uvedení dočká až dnes, 24. dubna 2024. V obou případech Špaček (u Lesního vraha zásluhou scenáristy a producenta Zdeňka Holého, filmového kritika a někdejšího děkana FAMU) postihl společné pozadí: poukázal na to, že pachatelé (fiktivní i skuteční) se na „velký hromadný čin“ připravovali spácháním „drobnějších“ méněčetných vražd. Potřebovali získat větší otrlost, ztratit jakékoli zábrany. Neboť také protagonista Lesního vraha, postupně si testující vůli zabíjet, hodlal v metru povraždit co nejvíce lidí, ale policie byla rychlejší. Bez motivu Lesní vrah spadá mezi díla, která zpodobňují nikoli obyčejné zločince, nýbrž rovnou vrahy. Tato móda k nám dorazila…