Riziko čínského vlivu nejen v Pobaltí. Jak Čína pěstuje „porozumění“ pro Estonsko
Publikováno: 21.9.2023
ANALÝZA / Rovněž malá země může být pro Čínu velmi zajímavá. Pozornost, kterou čínské entity věnují Estonsku, dobře ilustruje, že navazování kontaktů v cizině je poháněno zahraniční politikou Pekingu spíše než ekonomickými zájmy. Čínský režim v posledních deseti letech od nástupu Si Ťin-pchinga k moci zintenzivnil posilování svého vlivu v zahraničí. Důraz přitom neklade jen na budování přátelských vztahů se zeměmi globálního Jihu, ale také na hledání kanálů pro vlivové operace v západních demokraciích. Frank Jüris z Mezinárodního centra obranných studií při Estonském institutu pro zahraniční politiku koncem letošního srpna pod hlavičkou Sinopsis publikoval studii mapující snahy o pronikání čínského vlivu do nejmenší z pobaltských zemí. Geostrategický význam Estonska Estonsko má zhruba stejně obyvatel jako Praha, díky své poloze mezi Rižským a Finským zálivem je však strategicky důležitou nárazníkovou zemí mezi Evropskou unií/NATO a Ruskem. Jedná se o demokratickou republiku s vysokou mírou digitalizace a ekonomické svobody, která od osamostatnění po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 musí čelit ruským tlakům. Právě jeho komplikované vztahy s Ruskem a geostrategický význam činí Estonsko zajímavým pro Čínu, která ekonomikou i počtem obyvatel tuto zemi přesahuje téměř tisíckrát. Ruská agrese vůči Ukrajině strategický význam Estonska ještě posílila. Zmrazení kontaktů s Ruskem a blokování ruských propagandistických a dezinformačních kanálů paradoxně otevřelo nový prostor pro čínské působení. Dezinformace a narativy, jež dříve přicházely z Ruska, tak nyní pomáhají s malými obměnami šířit entity řízené z Pekingu. Ten tak může „zabít dvě mouchy jednou ranou“ – pomáhá Rusku, s nímž ho pojí „přátelství bez hranic“, a zároveň posiluje v oblasti vlastní narativy a vliv. Jüris v úvodu své studie…