Rodiče opravdu mají zodpovědnost za své děti a nemůže za to Kalousek

<p><img width="1024" height="620" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/kalousek-nový.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="TOP 09 / se souhlasem" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/kalousek-nový.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/kalousek-nový-300x182.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/kalousek-nový-768x465.jpg 768w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></p><strong>Na sociální síti Twitter se čas od času objeví diskuze, nad kterou člověku zůstává rozum stát. Ta aktuální se týká debaty o tom, kolik dětí nemá od svých rodičů zaplacené obědy ve škole a kdo za to vlastně může. Když bývalý ministr financí Miroslav Kalousek podotkl, že za děti mají zodpovědnost zejména jejich rodiče, dočkal se vulgárních urážek. Což je zarážející.</strong> Celá debata začala <a href="https://twitter.com/DanielHule/status/1636993431867125767">tweetem</a>, který napsal Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se zabývá problematikou dluhů. „<span class="css-901oao css-16my406 r-poiln3 r-bcqeeo r-qvutc0">Představte si, že se narodíte do rodiny, kde nikdo nemá víc než základní vzdělání, peníze nárazové a z dávek, na obědy ani do družiny nechodíte, protože vám to doma nezaplatí, na školu v přírodě nejedete, nemáte na to, s úkoly vám nikdo neporadí... Realita desítek tisíc českých</span><span class="css-901oao css-16my406 r-poiln3 r-bcqeeo r-qvutc0"> dětí.“</span> Kalousek následně reagoval: „<span>Ano, je to realita. Je ale za ní odpovědný stát, tedy my všichni ostatní? Není a nemůže být. Jsou za ní odpovědné rodiny těch dětí.“ A tato slova vzbudila naprosto nepochopitelnou bouři nevole. jedna z velmi vypovídajících reakcí zněla: „Když seš zm*d, ale žiješ v zemi, kde je to normální a cool.“</span> Posledně publikovaná věta, když vynecháme naprostou neadekvátnost a nevhodnost použité vulgarity, ukazuje na fenomén, který v naší zemi sledujeme kontinuálně. Za všechno mohou jiní. A ještě lépe – státe, postarej se. Ne, opravdu nikdo nechce říci, že děti mohou za své rodiče a že nemají mít obědy. To je přece samozřejmé, žijeme v zemi, která je dost bohatá na to, aby oběd mohl mít každý. Ale vážně je něco neslušného na tom poukázat na fakt, že mnozí rodiče jsou nezodpovědní, starají se o svoji rodinu nedostatečně a že číst sociálních dávek prostě končí v alkoholu, cigaretách a automatech? Ne, to není neslušné, to je pravda. Možná by bylo dobře přestat se tvářit, že stát je zázračným řešením všech světových problémů. Jestliže se na něj budeme tolik spoléhat, budeme mu také muset dát mnoho dalších pravoocí. To chceme? Tady nejde o hádku týkající se obědů pro děti, kterým je rodiče z jakýchkoli důvodů nezaplatili. To máme právo na bydlení, právo na internet, právo na všechno za všech okolností. Jenže taková práva jsou naprostý omyl. Ano, sociální nevýhodnění existuje. Existuje proto, že společnost je různorodá. Jsou například lidé, kteří nechtějí pracovat. Pak jsou ti, kteří nemohou. To jsou ale dvě rozdílné skupiny. A pak je tu ta skupina, která pracovat chce, může a taky to dělá. Opravdu by měla financovat obě dvě dříve jmenované stejně? A povinně? Nikoli. Svět bohužel není hezké místo plné spravedlivého zacházení. A není to ani místo, ve kterém stát může nastolit ráj na zemi. Díky bohu. I kdybychom kohokoli nazvali jakýmkoli vulgárním výrazem.

Publikováno: 20.3.2023

TOP 09 / se souhlasem

Na sociální síti Twitter se čas od času objeví diskuze, nad kterou člověku zůstává rozum stát. Ta aktuální se týká debaty o tom, kolik dětí nemá od svých rodičů zaplacené obědy ve škole a kdo za to vlastně může. Když bývalý ministr financí Miroslav Kalousek podotkl, že za děti mají zodpovědnost zejména jejich rodiče, dočkal se vulgárních urážek. Což je zarážející. Celá debata začala tweetem, který napsal Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se zabývá problematikou dluhů. „Představte si, že se narodíte do rodiny, kde nikdo nemá víc než základní vzdělání, peníze nárazové a z dávek, na obědy ani do družiny nechodíte, protože vám to doma nezaplatí, na školu v přírodě nejedete, nemáte na to, s úkoly vám nikdo neporadí... Realita desítek tisíc českých dětí.“ Kalousek následně reagoval: „Ano, je to realita. Je ale za ní odpovědný stát, tedy my všichni ostatní? Není a nemůže být. Jsou za ní odpovědné rodiny těch dětí.“ A tato slova vzbudila naprosto nepochopitelnou bouři nevole. jedna z velmi vypovídajících reakcí zněla: „Když seš zm*d, ale žiješ v zemi, kde je to normální a cool.“ Posledně publikovaná věta, když vynecháme naprostou neadekvátnost a nevhodnost použité vulgarity, ukazuje na fenomén, který v naší zemi sledujeme kontinuálně. Za všechno mohou jiní. A ještě lépe – státe, postarej se. Ne, opravdu nikdo nechce říci, že děti mohou za své rodiče a že nemají mít obědy. To je přece samozřejmé, žijeme v zemi, která je dost bohatá na to, aby oběd mohl mít každý. Ale vážně je něco neslušného na tom poukázat na fakt, že mnozí rodiče jsou nezodpovědní, starají se o svoji rodinu nedostatečně a že číst sociálních dávek prostě končí v alkoholu, cigaretách a automatech? Ne, to není neslušné, to je pravda. Možná by bylo dobře přestat se tvářit, že stát je zázračným řešením všech světových problémů. Jestliže se na něj budeme tolik spoléhat, budeme mu také muset dát mnoho dalších pravoocí. To chceme? Tady nejde o hádku týkající se obědů pro děti, kterým je rodiče z jakýchkoli důvodů nezaplatili. To máme právo na bydlení, právo na internet, právo na všechno za všech okolností. Jenže taková práva jsou naprostý omyl. Ano, sociální nevýhodnění existuje. Existuje proto, že společnost je různorodá. Jsou například lidé, kteří nechtějí pracovat. Pak jsou ti, kteří nemohou. To jsou ale dvě rozdílné skupiny. A pak je tu ta skupina, která pracovat chce, může a taky to dělá. Opravdu by měla financovat obě dvě dříve jmenované stejně? A povinně? Nikoli. Svět bohužel není hezké místo plné spravedlivého zacházení. A není to ani místo, ve kterém stát může nastolit ráj na zemi. Díky bohu. I kdybychom kohokoli nazvali jakýmkoli vulgárním výrazem.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace