Rok s Petrem Pavlem. I přes drobné chyby nám dal zapomenout na tu hrůzu, s níž jsme tu žili
Publikováno: 9.3.2024
KOMENTÁŘ / Ano, Petr Pavel byl v KSČ. Ano, víme to a probrali jsme to tisíckrát. Ano, Pavlova mluvčí se po jeho zvolení nechovala nejlépe. Ale ano, máme prezidenta, za kterého se nikdo nemusí stydět, kterému se neposmívají v zahraničí, který není nevychovaný hulvát a nezaměstnává zlodějíčky a kolaboranty. Tenhle rok, to byla úleva. Není důvod to nepřiznat. Máme skutečného prezidenta. Deset let tu nikdo nic podobného neviděl. Chová se slušně. Odpovídá i na nepříjemné dotazy. Nepodlézá autoritářům. Nelže o svém zdravotním stavu. Není ostudný, špatně oblečený a nevhodně se chovající buran, jenž umí šířit leda tak rádoby bonmoty, které obvykle ani neumí citovat. Nemusíme s Pavlem ve všem souhlasit, ale výsledkem celého roku po Pavlově inauguraci je prostě dobrý pocit. Ale pojďme si nejprve říci něco o chybách. Trochu trapně nám všem bylo z prezidentovy dnes již bývalé mluvčí. Svoji roli nezvládla, ale také skončila. Ostatně jeho tým, to byla ta největší slabina. Zjevně některým lidem mnohdy podléhal, což se ukázalo například u absurdit kolem jmenování ústavních soudců nebo třeba jen v tom, že mezi lidmi kolem hlavy státu zjevně vládl konkurenční boj o vliv, který se nepodařilo dobře skrýt. A pak je tu všechno ostatní, co se změnilo. Petr Pavel respektuje, že nežijeme v zemi, která by měla prezidentský systém, a proto nehází klacky pod nohy vládě. Podepsal i zákony, které jemu samotnému mnoho popularity nepřinesly, například snížení valorizace důchodů. Ovšem samotný fakt, že hlava státu respektuje většinu v poslanecké sněmovně, je osvěžující. Prezident 28. října neocenil žádného…