Rok války změnil pohled Západu na Rusko

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0757632635-1.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0757632635-1.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0757632635-1-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0757632635-1-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0757632635-1-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><strong>Americký prezident se už podruhé během svého mandátu vydal do Polska. Zastavil se neohlášeně také v Kyjevě, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Zelenským. Den nato pak pronesl ve Varšavě projev, v němž se věnoval ruské agresi proti sousední zemi. Symbolicky do Evropy přijel rok od chvíle, kdy Vladimir Putin svou útočnou válku zahájil.</strong> Spojené státy jsou co do celkového objemu nejvýznamnějším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Bez nich by se země ruským vojskům ubránit nedokázala. O tom není pochyb. Joe Biden ale správně připomněl především ohromnou odvahu a obětavost samotných Ukrajinců. Vedle toho je pro vítězství Ukrajiny důležitá jednota Západu. Cesta amerického prezidenta měla tuto jednotu podtrhnout a zdůraznit. Jde také o vzkaz Vladimiru Putinovi, že s ochabováním ochoty pomáhat nemá počítat. Za rok bojů se změnilo mnohé. Předně padla představa o neporazitelné a moderní ruské armádě, která se Ukrajinou prožene za pár dní a může se směle poměřovat i s NATO. Ameriku a Evropu by to ovšem nemělo ukolébat. Moskva je pořád schopna do pole postavit velké množství mužů, byť s daleko méně kvalitní výstrojí a výzbrojí. Změnily se i cíle Západu. Před samotnou invazí Washington zjevně počítal s tím, že Ukrajina by byla v konvenční válce poražena a odpor proti Rusku by přešel do partyzánské fáze. Tomu odpovídala i výzbroj, kterou Amerika a posléze Británie zemi dodávaly. Šlo o zbraně, které lze využít právě v takovém způsobu boje. Změnil se také náhled na Rusko. I Moskva si totiž plánovala hladké dobytí území svého souseda a řešila především způsob, jak potlačit odpor obyvatel vůči okupaci. Jak ukázala Buča, řešením byla v podstatě genocida. ­Masakry civilních obyvatel včetně dětí a nezletilých měly za cíl fyzicky zlikvidovat každého, koho Rusové označili za ukrajinského nacionalistu, a umlčet ty ostatní. Právě odkrytí masakrů na osvobozených územích vedlo nejspíš k rozhodnutí Ukrajinců bojovat až do vyhnání všech ruských sil ze svého území. Zároveň oslabilo i pozici politiků, jako je francouzský prezident Macron, kteří hledali pro Putina...