Rok zkázy a kolapsu země se nekonal. Obchodníci se strachem těžce přestřelili

<p><img width="640" height="430" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F202203300262901.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK/DPA/Patrick Pleul" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F202203300262901.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F202203300262901-300x202.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p>Rok 2022 se zapíše jako rok zásadního zlomu. Vojenská invaze na Ukrajinu mění dosavadní koncepty hodnot a pravidel ve vztahu Západu a Ruska. Přesto má Moskva stále i u nás zastánce, kteří mylně prorokovali, že bez ruských surovin země letos zkolabuje. Šířili jen strach a přehnané fabulace. Vojenská agrese nevedla po deseti měsících ke kapitulaci Ukrajiny, ani k ponižujícímu přistoupení Evropy na Putinovo vydírání, těžícího z jejího strategicky mylného budování energetické závislosti na ruských surovinách. Koncept „výhodných“ obchodních vztahů s Ruskou federací se po invazi zhroutil jako domeček z karet. Evropa začala nezvykle rychle hledat alternativní zdroje, nezávislé na libovůli diktátorského režimu, používajícího plyn, ropu a další komodity jako zbraň proti svému nepříteli. Překročený Rubikon Tím nepřítelem je celý Západ, který se snaží v paranoidních představách vládců Kremlu Rusko rozložit a zničit. Ukrajina by bez jeho pomoci nepřežila, ale západní země tím zároveň dávají Putinovi najevo, kde má svůj Rubikon, který tak bezhlavě překročil. To nic nemění na šíření propagandistických lží. Podle Kremlu může za vše údajná rozpínavost NATO a nepoddajnost Ukrajinců, kteří nechtějí pochopit svoji historickou úlohu porobené země. Západ prý „dojede“ na sankce, které ho poškozují víc než Rusko. Závažné geopolitické pohyby se nemohou líbit také těm, kdo dlouhodobě těžili z obchodních vazeb s Ruskem, a měli zde vybudované kontakty. Po krátkém váhání je nezkalila ani barbarská vojenská operace, a postupem času se chovají stále agresívněji. Chování různých „odborníků“ a kšeftařů s ruským vlivem, od jara zásobujících média apokalyptickými vizemi, jak Fialova vláda vede Česko do záhuby, je poměrně čitelné. Apologeti zkázy Nejhlasitější vykladači neodvratné zkázy se prezentovali na demonstracích kontroverzního aktivisty Ladislava Vrabela, otevřeně prosazujícího politický i obchodní příklon k Rusku. Po rozkolu s Vrabelem se angažují v tzv. Národní radě obnovy, sdružující radikální kritiky státu. Patří mezi ně Vladimír Štěpán, jenž v minulosti sjednával přímé kontrakty s Gazpromem, a bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu Ivan Noveský. Soustřeďují se kolem hnutí PRO Jindřicha Rajchla, jež se odštěpilo od podobně zaměřené Trikolóry. Neúspěšně za něj kandidovali v senátních volbách. Štěpán a Noveský věštili už v dubnu s koncem ruského plynu závažné problémy. Nezaměstnanost podle nich překoná rekordy, nebude co jíst. Přežijí prý jen vyvolení, a to po krátkou dobu. Zkapalněný plyn coby náhrada se k nám podle nich mohl dostat nejdřív za pět let, a to pouze jako luxusní zboží. Podobní „věrozvěsti“ šířili fámy, na letos podzim kvůli ceně energií krachne 30 procent českého průmyslu. Nestalo se tak, ačkoli to neznamená, že některá odvětví nemají problémy. Mýty o ruském plynu „Pokud Rusko zastaví dodávky plynu, klesne HDP Německa o 12,7 procenta, České republiky o více než 20 procent,“ prognózoval tehdy Štěpán. „Dejte mi papír a já zajedu do Ruska a přivezu vám plyn,“ nabízí vládě, jako by šlo o jednoduchou operaci. Zástupci společnosti ČEZ konstatují, že mají část přímých dodávek s Gazpromem, který ovšem neplní smlouvu. Nevylučují, že spor skončí miliardovými arbitrážemi. Kolaborantskou akci obchodníků s ruským vlivem by tak jistě musely doprovázet politické ústupky, mimo jiné ukončení pomoci Ukrajině. Navíc se nedávno ukázalo, že neplatí mýty o údajně levném plynu pro Maďarsko, jež nyní nakupuje za spotové tržní ceny. „Bez ruského zemního plynu nebudou mít ani mladí nadšenci, volající na náměstích po zastavení jeho dodávek, ani své ,hambáčeʻ z McDonalda… Řekl jim to vůbec někdo? Mohou se koukat na televizi i při svíčkách?“ nedal se Noveský. Štěpán a Noveský vědomě lhali, nebo projevili mimořádnou nekompetenci. Dodávky plynu Putin v reakci na sankce v létě zastavil, a žádný kolaps se nekonal. Jsou posilovány trasy z jižní Evropy, zkapalněný plyn LNG je dodáván už od října, a v Evropě se rychle budují desítky nových terminálů. Další ekonom Karel Kříž v květnu doufal, že vše zůstane při starém. Dokonce věštil, že bez ruského plynu „by se zřejmě některá sídliště musela alespoň na čas přeměnit ve stylu slavného Luníku IX z Košic. Tedy roura rovnou z okna.“ Myslel to vážně, nebo jen podobní „experti“ jen exhibují v médiích, aby zaujali svoji sociální bublinu? Plynu je dnes na světovém trhu dost. Jeho cena nyní klesla i přes vyostřování vztahů s Ruskem na úroveň před válkou. S přibývajícími možnostmi alternativních dodávek bude cena plynu klesat, přičemž dnes zablokované trasy z Ruska budou nahrazeny jinými zdroji zřejmě ještě dříve, než se očekávalo. Levnější pohonné hmoty Podobná situace je dnes na světových trzích s pohonnými hmotami. Ačkoli cena ropy kolísá, nachází se pod předválečnou úrovní, na čemž nic nezměnily ani nově zavedené cenové stropy na ruskou ropu dováženou tankery. Dnes stojí benzín na některých pumpách pod 34 korun a nafta pod 36 korun, tedy až o 15 korun méně než při letní kulminaci cenového stropu. S cenami mohou příští rok o několik korun zahýbat další děje na trzích, kam patří únorové ukončení dodávek ruských ropných produktů, ale zcela jistě ceny nevyšplhají na 150 korun za litr benzínu, jak věští tragicky špatný prognostik Rajchl, který v šíření fabulací na sociálních sítích nijak zaostává za dezinformátorem Vrabelem. Další katastrofa se nekonala ani s cenami režií, a to i přes zmatečnou komunikaci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vláda nakonec po srpnových rekordních výkyvech ceny plynu souvisejících se zastavením ruských dodávek zastropovala ceny pro domácnosti i firmy. Neznamená to kompenzovat každou korunu, na to nejsou ve státní pokladně peníze, ale letos ani v příštím roce zdaleka nedojde k tak dramatickému ekonomickému poklesu, avizovanému obchodníky se strachem. Nebude ani větší než za koronakrize v roce 2020. Nebudou potraviny? Pokud další experti z Vrabelova pódia na Václavském náměstí tvrdí, že bude zrušen automobilový průmysl, nebo „přijdete do krámu a nebudou tam potraviny a vláda vede celou zemi do bankrotu,“ jak tvrdí Jiří Skakický, je to jen další lež. Podobně strašili majitelé obřích agrokombinátů v čele s bývalým prezidentem Agrární komory Zdeňkem Jandejskem, kteří věštili do konce roku kromě nedostatku základních potravin máslo za 10O korun, chleba za 200 korun a rohlík za 15 korun. Ani tyto zvěsti se nepotvrdily, a když ceny potravin stouply, nikoli do závratných výšek, jak predikovali zástupci agroprůmyslu v čele s Agrofertem kteří z této situace naopak profitovali a zdražování potravin je jedním z hlavních tahounů inflace. Nyní však někteří z nich, například majitel největšího mlékárenského podniku Madeta Jan Teplý, sami avizují pokles cen, které i kvůli zahraniční konkurenci začínají narážet na spotřebitelský strop. Kdo je placený rubly? To vše neznamená, že je vyhráno, a že se Evropa včetně Česka nenachází ve složité situaci a že půjde o bezbolestný proces. Přesto se nenaplňují katastrofické předpovědi obchodníků se strachem, kteří se snaží udržet ruský vliv. To ostatně potvrzuje i plynárenský expert Vratislav Ludvík pro portál Seznam, jenž se sám naopak řadí mezi optimisty, podle nichž se Evropa vypořádá s koncem ruského plynu dříve a s menšími dopady, než je očekáváno. Zvláště pokud se v příštím roce podaří v Německu dostavět šest terminálů na zkapalněný plyn, kde má Česko svůj zájem. Jak si Ludvík vysvětluje tak rozdílné názory na budoucnost české energetiky? „Záleží na tom, kteří experti o plynu hovoří. Jsou tu dvě skupiny. Jednak optimisté, k těm patřím já. A ta druhá skupina, ta je placená rubly. Vyberte si, co chcete slyšet.“

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Ivan Noveský #rusko-ukrajinská válka #ruský plyn #Vladimír Štěpán

Publikováno: 31.12.2022

Rok 2022 se zapíše jako rok zásadního zlomu. Vojenská invaze na Ukrajinu mění dosavadní koncepty hodnot a pravidel ve vztahu Západu a Ruska. Přesto má Moskva stále i u nás zastánce, kteří mylně prorokovali, že bez ruských surovin země letos zkolabuje. Šířili jen strach a přehnané fabulace. Vojenská agrese nevedla po deseti měsících ke kapitulaci Ukrajiny, ani k ponižujícímu přistoupení Evropy na Putinovo vydírání, těžícího z jejího strategicky mylného budování energetické závislosti na ruských surovinách. Koncept „výhodných“ obchodních vztahů s Ruskou federací se po invazi zhroutil jako domeček z karet. Evropa začala nezvykle rychle hledat alternativní zdroje, nezávislé na libovůli diktátorského režimu, používajícího plyn, ropu a další komodity jako zbraň proti svému nepříteli. Překročený Rubikon Tím nepřítelem je celý Západ, který se snaží v paranoidních představách vládců Kremlu Rusko rozložit a zničit. Ukrajina by bez jeho pomoci nepřežila, ale západní země tím zároveň dávají Putinovi najevo, kde má svůj Rubikon, který tak bezhlavě překročil. To nic nemění na šíření propagandistických lží. Podle Kremlu může za vše údajná rozpínavost NATO a nepoddajnost Ukrajinců, kteří nechtějí pochopit svoji historickou úlohu porobené země. Západ prý „dojede“ na sankce, které ho poškozují víc než Rusko. Závažné geopolitické pohyby se nemohou líbit také těm, kdo dlouhodobě těžili z obchodních vazeb s Ruskem, a měli zde vybudované kontakty. Po krátkém váhání je nezkalila ani barbarská vojenská operace, a postupem času se chovají stále agresívněji. Chování různých „odborníků“ a kšeftařů s ruským vlivem, od jara zásobujících média apokalyptickými vizemi, jak Fialova vláda vede Česko do záhuby, je poměrně čitelné. Apologeti zkázy Nejhlasitější vykladači neodvratné zkázy se prezentovali na demonstracích kontroverzního aktivisty Ladislava Vrabela, otevřeně prosazujícího politický i obchodní příklon k Rusku. Po rozkolu s Vrabelem se angažují v tzv. Národní radě obnovy, sdružující radikální kritiky státu. Patří mezi ně Vladimír Štěpán, jenž v minulosti sjednával přímé kontrakty s Gazpromem, a bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu Ivan Noveský. Soustřeďují se kolem hnutí PRO Jindřicha Rajchla, jež se odštěpilo od podobně zaměřené Trikolóry. Neúspěšně za něj kandidovali v senátních volbách. Štěpán a Noveský věštili už v dubnu s koncem ruského plynu závažné problémy. Nezaměstnanost podle nich překoná rekordy, nebude co jíst. Přežijí prý jen vyvolení, a to po krátkou dobu. Zkapalněný plyn coby náhrada se k nám podle nich mohl dostat nejdřív za pět let, a to pouze jako luxusní zboží. Podobní „věrozvěsti“ šířili fámy, na letos podzim kvůli ceně energií krachne 30 procent českého průmyslu. Nestalo se tak, ačkoli to neznamená, že některá odvětví nemají problémy. Mýty o ruském plynu „Pokud Rusko zastaví dodávky plynu, klesne HDP Německa o 12,7 procenta, České republiky o více než 20 procent,“ prognózoval tehdy Štěpán. „Dejte mi papír a já zajedu do Ruska a přivezu vám plyn,“ nabízí vládě, jako by šlo o jednoduchou operaci. Zástupci společnosti ČEZ konstatují, že mají část přímých dodávek s Gazpromem, který ovšem neplní smlouvu. Nevylučují, že spor skončí miliardovými arbitrážemi. Kolaborantskou akci obchodníků s ruským vlivem by tak jistě musely doprovázet politické ústupky, mimo jiné ukončení pomoci Ukrajině. Navíc se nedávno ukázalo, že neplatí mýty o údajně levném plynu pro Maďarsko, jež nyní nakupuje za spotové tržní ceny. „Bez ruského zemního plynu nebudou mít ani mladí nadšenci, volající na náměstích po zastavení jeho dodávek, ani své ,hambáčeʻ z McDonalda… Řekl jim to vůbec někdo? Mohou se koukat na televizi i při svíčkách?“ nedal se Noveský. Štěpán a Noveský vědomě lhali, nebo projevili mimořádnou nekompetenci. Dodávky plynu Putin v reakci na sankce v létě zastavil, a žádný kolaps se nekonal. Jsou posilovány trasy z jižní Evropy, zkapalněný plyn LNG je dodáván už od října, a v Evropě se rychle budují desítky nových terminálů. Další ekonom Karel Kříž v květnu doufal, že vše zůstane při starém. Dokonce věštil, že bez ruského plynu „by se zřejmě některá sídliště musela alespoň na čas přeměnit ve stylu slavného Luníku IX z Košic. Tedy roura rovnou z okna.“ Myslel to vážně, nebo jen podobní „experti“ jen exhibují v médiích, aby zaujali svoji sociální bublinu? Plynu je dnes na světovém trhu dost. Jeho cena nyní klesla i přes vyostřování vztahů s Ruskem na úroveň před válkou. S přibývajícími možnostmi alternativních dodávek bude cena plynu klesat, přičemž dnes zablokované trasy z Ruska budou nahrazeny jinými zdroji zřejmě ještě dříve, než se očekávalo. Levnější pohonné hmoty Podobná situace je dnes na světových trzích s pohonnými hmotami. Ačkoli cena ropy kolísá, nachází se pod předválečnou úrovní, na čemž nic nezměnily ani nově zavedené cenové stropy na ruskou ropu dováženou tankery. Dnes stojí benzín na některých pumpách pod 34 korun a nafta pod 36 korun, tedy až o 15 korun méně než při letní kulminaci cenového stropu. S cenami mohou příští rok o několik korun zahýbat další děje na trzích, kam patří únorové ukončení dodávek ruských ropných produktů, ale zcela jistě ceny nevyšplhají na 150 korun za litr benzínu, jak věští tragicky špatný prognostik Rajchl, který v šíření fabulací na sociálních sítích nijak zaostává za dezinformátorem Vrabelem. Další katastrofa se nekonala ani s cenami režií, a to i přes zmatečnou komunikaci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vláda nakonec po srpnových rekordních výkyvech ceny plynu souvisejících se zastavením ruských dodávek zastropovala ceny pro domácnosti i firmy. Neznamená to kompenzovat každou korunu, na to nejsou ve státní pokladně peníze, ale letos ani v příštím roce zdaleka nedojde k tak dramatickému ekonomickému poklesu, avizovanému obchodníky se strachem. Nebude ani větší než za koronakrize v roce 2020. Nebudou potraviny? Pokud další experti z Vrabelova pódia na Václavském náměstí tvrdí, že bude zrušen automobilový průmysl, nebo „přijdete do krámu a nebudou tam potraviny a vláda vede celou zemi do bankrotu,“ jak tvrdí Jiří Skakický, je to jen další lež. Podobně strašili majitelé obřích agrokombinátů v čele s bývalým prezidentem Agrární komory Zdeňkem Jandejskem, kteří věštili do konce roku kromě nedostatku základních potravin máslo za 10O korun, chleba za 200 korun a rohlík za 15 korun. Ani tyto zvěsti se nepotvrdily, a když ceny potravin stouply, nikoli do závratných výšek, jak predikovali zástupci agroprůmyslu v čele s Agrofertem kteří z této situace naopak profitovali a zdražování potravin je jedním z hlavních tahounů inflace. Nyní však někteří z nich, například majitel největšího mlékárenského podniku Madeta Jan Teplý, sami avizují pokles cen, které i kvůli zahraniční konkurenci začínají narážet na spotřebitelský strop. Kdo je placený rubly? To vše neznamená, že je vyhráno, a že se Evropa včetně Česka nenachází ve složité situaci a že půjde o bezbolestný proces. Přesto se nenaplňují katastrofické předpovědi obchodníků se strachem, kteří se snaží udržet ruský vliv. To ostatně potvrzuje i plynárenský expert Vratislav Ludvík pro portál Seznam, jenž se sám naopak řadí mezi optimisty, podle nichž se Evropa vypořádá s koncem ruského plynu dříve a s menšími dopady, než je očekáváno. Zvláště pokud se v příštím roce podaří v Německu dostavět šest terminálů na zkapalněný plyn, kde má Česko svůj zájem. Jak si Ludvík vysvětluje tak rozdílné názory na budoucnost české energetiky? „Záleží na tom, kteří experti o plynu hovoří. Jsou tu dvě skupiny. Jednak optimisté, k těm patřím já. A ta druhá skupina, ta je placená rubly. Vyberte si, co chcete slyšet.“