Romeo, Julie a tma aneb Jak chtěl režisér obžalovat českou lhostejnost
Publikováno: 26.10.2025
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Filmové drama bezvýchodné lásky Romeo, Julie a tma (1959) vzniklo podle stejnojmenné novely Jana Otčenáška (1924–1979) z roku 1958, v níž autor nahradil shakespearovský rodový konflikt okupačním konfliktem rasovým. Režisér Jiří Weiss (29. 3. 1913 – 10. 4. 2004) se pokusil setřít z látky stopy dobové ideologičnosti a podle svých slov v memoárech Bílý mercedes (1994) zamířil k obžalobě kolektivní české lhostejnosti. Jenže film se rodil v atmosféře ideologické retardace po krátkém tání po roce 1956, a to se podepsalo nakonec i na něm, jakkoli výsledkem je přesto slavný a také ve světě ceněný příběh citů, které vzplanou v té nejnevhodnější době. Nevhodná doba poznamenala i film sám. Ve dnech 22.–28. 2. 1959 proběhl totiž v Banské Bystrici I. festival čs. filmu, jehož součástí byla také hodnoticí konference. Očekávalo se pochopení pro už neschematické, italským neorealismem inspirované filmy Jána Kadára s Elmarem Klosem, Vladimíra Svitáčka a Jána Roháče, Václava Kršky, Ladislava Helgeho, Oldřicha Lipského. Místo toho přišla z úst ministra školství a kultury Františka Kahudy studená stranická sprcha, obvinění z revizionismu, zpátečnictví, přežitků maloburžoazního myšlení a po nich vzápětí i konkrétní mocenské zásahy: zákazy a vyřazování filmů z distribuce, tvůrčí distance pro jejich autory. Skoro zázrak, že právě teď, 22. 4. 1959, byl literární scénář Weissova filmu schválen a od 29. 7. do 11. 11. 1959 proběhlo ve výrobní skupině Filmového studia Barrandov Ladislav Novotný–Bedřich Kubala bez potíží samotné natáčení. Ale to hlavní mělo teprve přijít. Protentokrát… Je 26. května 1942 a židovská rodina Wurmových, rodiče a dvě děti, odchází na shromaždiště…