Ropná výjimka pro Orbána budí pochyby. Česko je na krizi připravené, chystalo se roky

#Ekonomika

Publikováno: 6.5.2022

Maďarsko a Slovensko chtějí požádat o výjimku z embarga na ruskou ropu, aby ji mohly dovážet i příští rok. Výjimku ale musí odsouhlasit všechny ostatní členské země Evropské unie. Jednomyslný souhlas je potřeba i pro celý nový návrh sankcí, jehož součástí je právě i zákaz dovozu ruské ropy do konce letošního roku. Jde o šestý balík sankcí, které Evropská komise navrhla proti Moskvě. Česko sice se sankcemi souhlasí, bude však žádat odklad jejich platnosti.

Maďarsko, vedené proruským premiérem Viktorem Orbánem, opakuje, že jeho ekonomika nedokáže bez ropy z Ruska fungovat. Slovensko zase tvrdí, že jediná rafinerie v zemi, maďarským státem částečně vlastněný Slovnaft, nemůže okamžitě přejít z ruské na jiný druh ropy. Změna technologie by podle něj trvala několik let. 

Ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček to ale na dotaz Aktuálně.cz rozporuje, tvrdí, že rafinerie by změnu zvládla. A potíž nevidí ani v dopravě - Slovensko je kromě ruského ropovodu Družba, kterým teče surovina z Ruska, napojené také na ropovod Adria, jenž na Slovensko vede přes chorvatský přístav Omišalj a Maďarsko.

"Ropovodem Adria lze přepravit ropu z Omišalju za předpokladu, že velkou část kapacity nevyužije Maďarsko. Nejedná se tedy o technologický, nýbrž logistický problém," sdělil Souček pro Aktuálně.cz s poukazem na omezenou kapacitu ropovodu Adria.

Jak Slovnaft, tak i maďarské rafinerie Százhalombatta jsou majetkem ropné a plynárenské společnosti MOL, kterou ze čtvrtiny vlastní maďarský stát.

Tamní premiér Viktor Orbán si vybudoval pověst nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropské unii a prohloubil závislost své země na ruských fosilních palivech. Z Ruska pochází 85 procent maďarského plynu a více než 60 procent ropy. Budapešť se proto vymezuje vůči unijnímu embargu na ropu i plyn z Kremlu.

Prorektor Ústavu technologie ropy a alternativních paliv při Vysoké škole chemicko-technologické Milan Pospíšil k tomu podotkl, že i slovenský Slovnaft se tak nyní zjevně řídí politikou Maďarska. Zároveň se ale na rozdíl od Součka domnívá, že technologie slovenského a maďarského závodu zkrátka jsou postavené na zpracování ruské ropy. Souhlasí ale s tím, že v případě ropovodu Adria visí otazník nad tím, zda je jeho kapacita dostatečná. 

Lepší pozice pro Česko

Ve stejné situaci přitom byly po rozpadu sovětského bloku před 30 lety všechny středo a východoevropské země. Česko je na tom ovšem nyní o poznání lépe. Už v 90. letech totiž vsadilo na vybudování západního ropovodu IKL, který sem vede z německého Ingolstadtu, potažmo ze středomořského přístavu Terst. "V to má tuzemsko neskonalou výhodu," přikyvuje Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Rafinerie v Kralupech nad Vltavou byla navíc přestavěna na zpracování výhradně "neruské", takzvaně lehké ropy, která pochází třeba z Ázerbájdžánu, Kazachstánu nebo Libye. 

Druhá česká rafinerie v Litvínově se sice stále primárně orientuje hlavně na ruskou sirnou ropu, kterou do ní přivádí ropovod Družba, asi ze čtvrtiny ale už dnes zpracovává i jiné typy. Experti se proto shodují, že pro tuto rafinerii nebude problém, pokud sem surovina z Moskvy přestane téct. 

"Litvínov dokáže zpracovat i jiný druh ropy, než je ruská. Musela by se ale vybrat taková, která je svými kvalitativními parametry podobná dovážené ropě z Ruska, a rafinerie by tak mohla být z technologického hlediska provozována s minimálním zásahem," míní Pospíšil.

I mluvčí petrochemického koncernu Orlen Unipetrol Pavel Kaidl potvrdil, že závod v Litvínově je technologicky schopný zpracovávat druhově podobné typy ropy.

"Máme rozsáhlou databázi dodavatelů z Evropy i mimo náš kontinent, se kterými jsme za poslední čtyři roky navázali partnerské vztahy. Za tuto dobu jsme dovezli a otestovali asi sto druhů ropy z celého světa," popsal Kaidl. Unipetrol vlastní polská skupina PKN Orlen a jde o jediného zpracovatele ropy v Česku.

Nedostatečná přepravní kapacita

Podle Součka se jiné ropy obdobného složení, jako je ta ruská, dají do tuzemska dopravit zmiňovaným ropovodem IKL. Mohlo by jít o dodávky například ze Sýrie, Iráku nebo Íránu.

Ropovod je ale napojený na transalpinský TAL, který primárně zásobuje Německo a Rakousko. Český provozovatel ropovodů, společnost Mero, proto dlouhodobě usiluje o to, aby tuzemsko získalo větší kapacitu. V konsorciu ropovodu TAL drží pět procent. 

"Tento ropovod nemá pro Česko zatím dostatečnou kapacitu, aby se jím dala nahradit ruská ropa pro Litvínov. Tuzemsko musí jednat o navýšení ve svůj prospěch," uvedl Loula.

Mluvčí firmy Mero Barbora Putzová pro Aktuálně.cz sdělila, že společnost právě na toto téma v posledních týdnech opakovaně jednala a navýšení přepravní kapacity by mělo být možné. "Jednání stále trvají a mají z naší strany nejvyšší prioritu. Bližší informace v tuto chvíli nemůžeme sdělovat," řekla.

Také premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že Česko sice ropné sankce plně podporuje, usiluje však o jejich odklad o dva, případně tři roky. Důvodem má být právě nedostatečná kapacita ropovodu IKL. Premiér chce tak vyčkat až do jejího technologického navýšení.

Ročně se v tuzemsku zpracuje kolem 7,5 až osmi tun milionů ropy, z toho zhruba dvě třetiny v Litvínově.

Země původu ropy dovážené do Česka v roce 2021

Zdroj: ČSÚ