Rozdíl mezi Finskem a Českem: 80 procent Finů chce svou zemi bránit. Rusů se nebojí, hnali by je
Publikováno: 21.5.2026
KOMENTÁŘ / Na Pražském hradě se nedávno konala konference Evropa jako úkol. Navštívil ji finský prezident Alexander Stubb. Český prezident tam v projevu řekl: „Byl bych rád, kdyby Česká republika dokázala výrazněji prohloubit spolupráci s Finskem i s ostatními severskými a baltskými zeměmi, tedy se skupinou Nordic-Baltic Eight.“ Proč? Nestačí nám Visegrádská čtyřka? Ne. Ta dnes v podstatě neexistuje. Polsko si jde svou cestou, slovenský premiér se lísá k hromadnému vrahovi, Maďarsko se zotavuje z Orbána a zájem má, zdá se, především o Polsko. Ve Finsku žije 5,6 milionu obyvatel, ale je 4,3krát větší. My se svými zhruba 11 miliony obyvateli o sobě často mluvíme jako o „malé zemi“. Finsko by pak ale bylo ještě podstatně „menší“ (i když má větší rozlohu). Petr Pavel ale řekl, že je to země sebevědomá a respektovaná. „Finsko je slyšet, protože ví, co chce. Umí své zájmy formulovat srozumitelně, jedná konzistentně a opírá se o funkční stát, důvěryhodnou diplomacii a pevné mezinárodní ukotvení. Zároveň své zájmy prosazuje v souladu s odpovědností k zájmům svých spojenců a partnerů.“ Finsko se před třemi roky stalo členem NATO. Stubb na konferenci mluvil o hlubší evropské integraci i o rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a také o Ukrajinu. Podle něj je teď otevřené okno, vhodný čas se tak rozhodnout. To okno se brzy zase zavře. Jeho pohled ukazuje, jak se Finové nebojí. Nebojí se, že se jejich země v EU rozplyne jako kostka cukru v kávě. Nebojí se, že tam „zanikne“. Nebojí se ruské armády. Finové nemají komplex méněcennosti, malosti, nemusejí si nic dokazovat. Vidí otevřené okno, zatímco my okna zavíráme.