Rozpad konzervatismu v Putinově režimu: Tradiční hodnoty vs. ruská realita
Publikováno: 20.11.2024
KOMENTÁŘ / Tradiční konzervatismus staví na pilířích tradice, stability a respektu k osvědčeným hodnotám a institucím. Je to myšlenkový proud, který má kořeny v 19. století a snaží se chránit kulturní a historické dědictví. Opírá se o rodinné hodnoty, křesťansko-židovské tradice a stabilní společenské instituce. Ale jak chápat toto tradiční pojetí konzervatismu v souvislosti s tím, co v současnosti představuje ruský „konzervatismus“ – tedy nový ideologický směr, který cílí na pravý opak? V roce 2011 Vladimir Putin začal svou třetí prezidentskou kampaň. Ruské propagandě zadal úkol, aby vytvořila novou ideologii a politickou strategii. Tak vznikl ruský „konzervatismus“, který s původními konzervativními myšlenkami nemá v podstatě nic společného. Je účelově vytvořený Vladimirem Putinem a jeho propagandisty jako nástroj, který slouží jejich politickým a strategickým cílům. Jeho podstata není v nějakém pozitivním politickém programu a vizi, ale v negativním vymezování se vůči skutečným i domnělým nepřátelům, tedy hlavně vůči „degenerovanému Západu“. V Putinově „konzervatismu“ neexistuje pozitivní program. Místo toho se zaměřuje na relativizaci základů západní demokratické společnosti, což odvádí pozornost od společenských, politických a ekonomických problémů v Rusku. Cílem je, aby se Rusové nezabývali problémy, jako jsou chudoba nebo absence svobody, a místo toho podporovali autokratický způsob řízení země pod hrozbou „morálně zkaženého“ nepřítele na Západě i uvnitř vlastní společnosti. Ruské vládnoucí elity ani běžná populace se deklarovanými konzervativními hodnotami neřídí. Mluví o tradičních rodinných hodnotách, ale ty neodpovídají tomu, jak lidé v Rusku žijí. Je to země s alarmujícím výskytem alkoholismu, domácího násilí, nákazy HIV a dalších sociálních problémů.