Rozpočet? Zpět do normálních mezí přes kompromis
Publikováno: 14.10.2023
NÁZOR / Populistické strany křičí, že se rozpočet škrtí moc a nepotřebuje žádné nebo minimální úpravy. Odborníci na rozpočet naopak říkají, že je to málo. Jak to tedy je? Pravda je jako obvykle někde uprostřed. Stejně tak i výsledek finálního rozpočtu, který nás posouvá ke zdravým financím a zároveň udržuje sociální smír. To jsou totiž dvě kritéria, která se při tvorbě musí nejvíce zohlednit. Petr Fiala a Zbyněk Stanjura opět ukazují, že jsou mistři kompromisu. V ideálním světě bychom samozřejmě měli vyrovnaný rozpočet už v prvním roce vlády Petra Fialy. V ideálním světě ale bohužel nežijeme a je nutné přihlédnout ke vnějším faktorům, které vládu a hlavně ODS nutí k pomalejší cestě za vyrovnaným rozpočtem. Jen ve zkratce: válka, inflace, vláda pěti různých koaličních stran, sociální smír a energetická krize. To je v kostce to, co vládu nutí cestu ke zdravějším financím prodloužit. Vláda dala svým voličům slib, že bude konsolidovat veřejné finance. Tento slib plní. První rozpočet, který bude ovlivněn v květnu představeným konsolidačním balíčkem, tak bude rekordmanem. A to hned několikanásobným. Poprvé od roku 2016 klesnou výdaje státního rozpočtu a poměr schodku veřejných financí vůči HDP pod tři procentní body. To se minulým vládám, jejichž resort financí mělo v gesci hnutí ANO, nepovedlo ani při mimořádném růstu ekonomiky. Pokles pod tříprocentní hranici také znamená dosažení jakési magické hranice, kterou rozpočtově odpovědným státům určují Maastrichtská kritéria. Skutečnost, že je takový rozpočet opravdu rekordní, můžeme dosvědčit i několika dalšími fakty. Za prvé se kvůli vysoké inflaci zvyšují státu náklady na…